Zastavení křížové cesty
Rozjímání z Opravdového života v Bohu
11. Ježíše přibíjejí na kříž
(Mt 27.35+55; Mk 15.24; Lk 23.33+49; Jn 19.18)
Nejdřív Mi rychle probodli zápěstí a když Mě hřeby přibili na kříž, natáhli Mé zničené tělo a násilím Mi provrtali nohy. Má dcero, Má dcero, jaká to bolest! Jaký smrtelný zápas! Jaká trýzeň pro Mou duši! Opuštěn Svými milovanými, zapřen Petrem, na němž jsem chtěl založit Svou Církev, zapřen od dalších přátel, ponechán sám, vydán nepřátelům. Plakal jsem. Má duše byla plná bolesti. (9.listopadu 1986)
Dovolil jsem jim, aby Mě ukřižovali, to všechno z lásky k vám. Ó, děti Ukřižovaného, jak jste na to všechno mohli zapomenout? Moudrost sestoupila, aby se jí zmocnilo násilí a zákon. Byl jsem opovrhovaný a odmítaný lidmi, abych nesl vaše bolesti. Byl jsem přibitý na dřevo kříže, abych vás osvobodil. Dovolil jsem jim, aby Mne probodli, abyste vy byli osvobozeni. Přijal jsem nejbolestnější smrt, aby vaše duše žila a byla schopna podílet se na Mém království. Prolil jsem potoky Své krve, abyste obdrželi věčný život. Pro vaši spásu jsem na Sebe nechal pohlížet jako na hříšníka. (3.března 1989)
Jak je to možné, že se nemůžete mít navzáhem rádi? Jak Mě můžete ctít, když mnohé vylučujete z lásky a odmítáte je? (Anděl Daniel 21. listopadu 1986)
| 
