DHTML Menu By Milonic JavaScript

CZ » Poselství »

Ukřižování

9. listopadu 1986

Pokoj tobě. Jsem zde, jsem Ježíš Kristus. Jsem před tebou, jsem tvůj Učitel a miluji tě. Zlo bylo přemoženo tím, že jsem se obětoval. Nespi, neboť brzy budu s vámi. Já jsem Zjevení. Mám pro vás sdělení, o kterých se bude mluvit. Mluv se Mnou o Mém Ukřižování, Vassulo.

Co mám říci? Mám myslet na to, co bylo před nebo během Tvého Ukřižování?

Před.

(Ježíš mi ukázal obraz Svého bičování.)

Když Mě zbičovali, plivali na Mě a vícekrát Mě prudce udeřili do hlavy, takže jsem byl omráčen. Kopali Mě do žaludku, což mi vyrazilo dech. Spadl jsem na zem. Sténal jsem bolestí a oni se začali bavit tím, že do Mě jeden po druhém kopali. Byl jsem znetvořen. Byl jsem zlomen na těle i na duchu. Z celého Mého Těla visely kousky masa, které byly odtrženy bičováním.

Jeden z nich se Mě chopil a vlekl Mě po zemi, protože už jsem nebyl schopen stát na nohou. Pak Mi oblékli jeden ze svých plášťů. Vláčeli Mě kupředu a znovu Mě bili. Udeřili Mě do tváře a zlomili Mi nos. Trýznili Mne. Slyšel jsem jejich urážky. Dcero, s jakou nenávistí a posměchem zaznívaly jejich hlasy a plnily kalich Mého utrpení. Slyšel jsem, jak říkají: „Kde jsou shromážděni Tvoji přátelé, když jejich král je s námi? Jsou všichni židé tak proradní jako tito? Podívejte, jejich král!” Pak Mě korunovali korunou spletenou z trní, dcero. „Kde jsou tví židé, aby Tě pozdravili? Jsi král, nebo nejsi? Můžeš nějakého napodobit? Směj se! Neplač, jsi král, nebo nejsi? Tak jednej jako král!“ Pak provazem spoutali Mé nohy a řekli Mi, abych šel na místo, kde byl Můj kříž.

Dcero, nemohl jsem tam dojít, protože spoutali Mé nohy, a tak Mě hodili na zem a za vlasy Mě vlekli k Mému kříži. Prožíval jsem nesnesitelnou bolest, odtrhávaly se kousky Mého těla, rozbitého bičováním.

Uvolnili Mi pouta na nohou a kopali Mě, abych vstal a vzal na rameno Své břímě. Neviděl jsem, kde je Můj kříž kvůli krvi, která Mi stékala po obličeji a natekla Mi do očí, když Mi trny probodly kůži na hlavě. Tak zvedli Můj kříž, položili Mi ho na ramena a postrkovali Mě směrem k branám. Dcero, ó jak hrozně těžký byl kříž, který jsem musel nést! Vnímal jsem, kudy vede cesta k branám jen podle toho, jak Mě zezadu poháněli bičem. Snažil jsem se dívat na cestu přes krev, která Mě pálila v očích.

Tu jsem ucítil, že někdo osušil Můj obličej. Byly to ženy, které se strachem vystoupily z řady, aby omyly Mou oteklou tvář. Slyšel jsem je plakat a naříkat, vnímal jsem je. „Buďte požehnány“, odvětil jsem. „Má krev smyje všechny hříchy lidstva. Hleďte, dcery, nadešla doba vaší spásy.“

S námahou jsem postupoval vpřed. Dav úplně zdivočel. Neviděl jsem kolem žádného přítele. Nebyl tam nikdo, kdo by Mě potěšil. Má agónie se prohlubovala, spadl jsem na zem. Ze strachu, abych nezemřel ještě před ukřižováním, poručili vojáci jednomu muži, jmenoval se Šimon, aby nesl Můj kříž. Dcero, to nebyl projev dobroty nebo soucitu. Bylo to proto, aby Mě ušetřili pro kříž.

Když jsme přišli na Horu, srazili Mě na zem, servali Mi šaty z těla a nechali Mě nahého přede všemi přítomnými. Mé rány se znovu otevřely a Má Krev tekla na zem. Vojáci Mi nabídli víno smíchané se žlučí. Odmítl jsem to, měl jsem už hluboko v nitru hořkost, kterou Mě napojili Moji nepřátelé. Nejdřív Mi rychle probodli zápěstí a když Mě hřeby přibili na kříž, natáhli Mé zničené Tělo a bezohledně probili Mé nohy. Dcero, ó dcero, jaká to bolest, jaký smrtelný zápas, jaká trýzeň pro Mou duši! Opuštěn Svými milovanými, zapřen Petrem, na němž jsem založil Svou Církev, zapřen zbytkem Mých přátel, osamocen, vydán nepřátelům. Plakal jsem, protože Má duše byla naplněna utrpením.

Vojáci vztyčili Můj kříž a usadili ho do díry.

Díval jsem se na lidi, které jsem z kříže téměř neviděl. Opuchlýma očima jsem sledoval svět. Neviděl jsem žádného přítele mezi těmi, kdo se Mi posmívali. Nebyl tu nikdo, kdo by Mě potěšil. „Můj Bože, Můj Bože, proč jsi Mě opustil?“ Opuštěn všemi těmi, kdo Mě milovali.

Můj pohled spočinul na Mé Matce. Pohlédl jsem na Ni a naše srdce hovořila: „Dávám ti Své milované děti, aby byly i tvými dětmi. Máš být jejich Matkou.“

Všechno se chýlilo ke konci, vykoupení bylo blízko. Viděl jsem nebesa otevřená a všichni andělé tam stáli vzpřímeně, všichni stáli mlčky. „Můj Otče, do Tvých rukou odevzdávám Svého Ducha. Teď jsem u Tebe.“

Já, Ježíš Kristus, jsem ti diktoval Svůj smrtelný zápas.

Nes1 Můj Kříž, Vassulo, nes jej pro Mě. Můj kříž volá po Pokoji a Lásce. Budu ti ukazovat Cestu, protože tě miluji, dcero.


1 Poprvé mluvil Ježíš o nesení kříže 23. října 1986.


PŘEDCHOZÍ   -   INDEX   -   NÁSLEDUJÍCÍ

 

Chronologické řazení
Seznam všech poselství řazený chronologicky
 

Abecední seznam
Seznam všech poselství řazený abecedně
 

Seznam podle jednotlivých sešitů
Seznam všech poselství řazený podle jejich zařazení do sešitů
 

Další přijatá poselství
Několik poselství, která byla zveřejněna po 'Ódách Nejsvětější Trojice' - posledních publikovaných poselstvích z roku 2003
 

Můj anděl Daniel
Začátek poselství, kdy Vassula hovoří se svým strážným andělem Danielem
 

Poselství online
Poselství jsou nyní k dispozici online
 

Vyhledávání v poselstvích
Vyhledávání v textu poselství
 

Nahodile vybrané poselství
Zde najdete nahodile vybrané poselství
 

 



Rychlé vyhledávání

© Vassula Rydén 1986 Všechna práva vyhrazena
X
Enter search words below and click the 'Search' button. Words must be separated by a space only.
 

EXAMPLE: "Jesus Christ" AND saviour
 
 
OR, enter date to go directly to a Message