Vstup do radosti svého Pána! (TLIG Message)

Jako bys měl zálibu stavět mi do cesty různé události, které mi brání užívat dar, jež jsi mi dal, a tak přebývat ve Tvé úchvatné Přítomnosti, která je Světlem.

dal jsem ti věnec, který nikdy nezvadne, a pokřtil jsem tě Ohněm; dal jsem ti duchovní pokrm a nápoj; jak to, že Mi někdy nerozumíš? teď bych ti mohl odpovědět ostře, ale vzhledem k tvým slovům, která jsi Mi řekla onoho dne,² slovům, která tehdy vyšla z hloubi tvého srdce, věz, že spíše váhám s tvým umrtvováním; stále jsem proniknut vůní tvých slov lásky; přijal jsem tvá slova jako líbeznou vůni myrhy, Mé vlasy jsou pokryty kapkami tvých líbezných slov a Má hlava je obestřena vůní, svými slovy jsi Mě spoutala ³... ale říkám ti, že tento úkon strádání slouží tomu, abych dal dozrát tvým plodům; ano, Já jsem tvé Slunce, ale strom potřebuje také déšť, aby mohl růst a rozmnožovat své listí a plody; když tvá duše na chvíli necítí Mé paprsky, věz, že v té chvíli tě znovu občerstvuji;

přestaň tedy mučit svou duši a kárat Mě; buď místo toho vděčná za všechny milosti, které jsem vlil do tvé duše; připravuji tě na to, abys přijala božské navštívení Ducha Svatého, který ti svěří Své Poselství,⁴ a který Svým Vznešeným Tématem zanechá trvalou památku tomuto pokolení a všem budoucím pokolením;

Má něžná snoubenko, buď Ježíšova, jako je Ježíš tvůj; Já jsem pro tebe, jako ty jsi pro Mne;⁵ jsme jeden pro druhého a v tak naprosté jednotě, tak propleteni, že řada duší viděla Mě v tobě a tebe ve Mně;⁶ potěš Mě a dovol Mi kontemplovat Sebe v tobě; mám nesmírnou radost z těch okamžiků, kdy se dívám na Sebe; skutečně jsem tě oděl Sám Sebou, abych tě vlastnil, a poskytl jsem ti Svou Milost, abys ty vlastnila Mě skrze Milost; nazývej to, jestli chceš: pošetilost Boha, který je šíleně zamilovaný do Svého tvorstva;⁷

Vím, že kdyby ses mi na začátku (1985) neukázal, byla bych ještě tam mezi těmi, kdo hnijí na hřbitově. Nebýt Tvé Milosti, sama bych byla v rozkladu. Má duše po Tobě začala toužit, když jsi mě vytrvale zaléval Svým deštěm.

ale nyní, Má holubičko, nevysvobodil jsem tě z tvých bolestí? poslouchej Mě, Vassiliki: věz, že zatímco jsi strádala, spočinul jsem ve tvém srdci…

Ž 90,17.

2 Když jsem si připravovala některé promluvy, které budu číst na setkání organizátorů „Opravdového života v Bohu“, byla jsem uchvácena Duchem Božím a napsala jsem: „Dnes nás Bůh Otec zve do svatební komnaty Svého Srdce. To je konečný cíl, kterého by měl v duchovním životě každý dosáhnout. - Bůh nás všechny zve, abychom se ponořili do Jeho Srdce a zcela se v Něm ztratili. (Zde uvádím slova, která dojala Pána Ježíše:) Já bych osobně nejraději byla jako tekutina, která se úplně rouzpustí v Bohu, takže bych úplně zmizela.

3 Toto je třeba chápat v dobrém slova smyslu.

4 Viz poselství z 22. dubna 1998.

5 Zde Ježíš myslí ve smyslu sounáležitosti.

6 Stalo se to v Madridu. Mnoho lidí z různých národů vidělo, že se Tvář Pána Ježíše objevuje na mé tváři, ale podruhé Ježíš dovolil, aby Jeho Tvář vypadala jako moje. V Madridu se jeden muž díval na velký plakát s Ježíšovou Tváří a ptal se organizátorů mého setkání, proč dali na plakát blondýnu. Poprvé se to stalo v Řecku, na Rhodosu. Modlitební skupina Opravdového života v Bohu chodila do nemocnice, aby jako skutek křesťanské lásky evangelizovala a těšila nemocné, přičemž je vždy doprovázel nemocniční kněz. Jednoho dne se rozhodli, že rozdají Ježíšův portrét vytištěný na malé pohlednici - slavný obraz Ježíše, který je uchováván v jednom klášteře na ostrově Patmos a je proslulý tím, že proléval slzy. Kněz za nimi přišel, rozzlobený, všechny obrázky jim sebral a velmi rozzuřený se zeptal: „Proč rozdáváte Vassuliny obrázky?“ Překvapené dívky se zeptaly, jaké obrázky myslí, a on jim ukázal Ježíšův portrét. Ony mu řekli, že je to přece Ježíš a ukazovali na Jeho vousy. Kněz zmlknul...

7 V tomto okamžiku mi Pán Ježíš připomněl jiné slovo, které se často zmiňuje v Písmu: „žárlivá láska Boží“.