Setkání v budhistickém chrámu v Hirošimě

Zpráva ze setkání, které se konalo 4.-6. srpna 1999. 

Při organizování Vassulina příletu do Japonska jsem byla vedena hledat Boží radu v naprosté důvěře v Něj, aby tak ti, kdo se budou setkání účastnit, byli otevření obrácení srdce. Aby došli k porozumění potřebě ustavičné modlitby, aby tak byli v důvěrném společenství s naším Pánem ve své duši a získali tak horlivost pro Jeho misii.

Setkání se mělo konat 4. srpna v půl páté odpoledne v buddhistickém chrámu Myjin, toto jméno znamená ´Stella Maris´. Téma setkání bylo učit nás, ´Jak dobrý je Pán´. Byla tam asi stovka lidí, mezi nimi buddhisté, šintoisté, rumunští pravoslavní, katolíci a protestanté různých denominací jako luteráni, baptisté, metodisté a anglikáni. Setkání se zúčastnil také nejúctyhodnější biskup Hirošimy Josef Misue a několik dalších kněží a řeholníků. Naši buddhističtí hostitelé byli křesťanským poselstvím upřímně pohnuti, zjevený Bůh, který je příčinou našeho štěstí a naděje.

Datum setkání s Vassulou se shodovalo s datem připomínky 54. výročí atomového útoku na Hirošimu. Bylo uctěno chvílí ticha, po kterém následovala modlitba a naděje pro svět.

Když jsme rozdávali pozvánky na Vassulinu promluvu, snažili jsme se zkontaktovat každého možného účastníka tak, že jsme se pokusili vzbudit jeho zájem o Boží věci, a že jsme odpovídali na jejich otázky. Jako svědkové pravdy obsažené v knihách Opravdový život v Bohu a díky mnohým zázrakům obrácení, kterým jsme byli svědky všude kolem nás, jsme dokončili vskutku misionářskou práci s respektem a ohledem na víru druhých. S naší vírou ve skutečnost Ježíše Krista v historii lidstva a v dokumentech od Vassuly, to byly naše jediné zbraně. Viděli jsme, jak pravda vítězí, protože září svým jasným světlem. Víra, naděje a láska, které nám Bůh dal, navíc tak vřelé, otcovské přivítání našeho biskupa, Díky tomu všemu se mohlo uskutečnit toto setkání v Hirošimě.

Všichni účastníci buď knihy Opravdového života v Bohu četli, nebo znali Vassulu od členů modlitebních skupin Opravdového života v Bohu. Každému tedy byl známý mystický rozměr Vassuliny misie. Přesto byli všichni přítomní překvapeni, když slyšeli mluvit tuto matku rodiny tak prostě a jistě o jejích setkáních s jejím strážným andělem, s Matkou Boží a se třemi osobami Nejsvětější Trojice. Zdálo se mi, že ze všech srdcí vytrysklo zvolání svatého Petra: „Pane, je dobře, že jsme tady!“

Vassula nám připomněla Boží lásku a Jeho přání, aby se všichni vrátili do Jeho srdce s horoucí láskou. Její promluvu značila jednoduchost a hloubka. Nakonec nám připomněla, co nám řekl náš Otec 18. června 1994: „Pojďte a učte se: ráno zasévejte semínka lásky, v poledne zasévejte semínka pokoje a večer zasévejte semínka smíření“.

Nakonec Vassula darovala buddhistickému mnichu z chrámu Myjin sochu Panny Marie Fatimské. Buddhistickému mnichu z chrámu ve Fukuyamě darovala růženec a biskupovi kříž. Několik dní po skončení setkání nám jej biskup přinesl ukázat a vyjádřil své štěstí nad úspěchem setkání s Vassulou.

Socha Panny Marie obohatila dědictví mezi-náboženského dialogu, který buddhisté zahájili s křesťany v roce 1987. Sochu postavili vedle Panny Marie Lurdské, kterou si přivezli z nedávné pouti k jeskyni Massabielle.

5. srpna Vassula navštívila ty, kteří přežili útok v Hirošimě, v Nemocnici atomové bomby. Tito pacienti jsou upoutáni na lůžko více než 50 let. Viděla ty samé lidi, které navštívil Jan Pavel II. a matka Tereza. Je těžké popsat pocity ze setkání Vassuly a těchto obětí. Nemohu zapomenout na její pohled, když je políbila a v každém z nich viděla tajemství utrpení, bolest a zlo až k Ježíšovu kříži.

Odpoledne nám katolická univerzita dala k dispozici sál pro modlitební skupinu Opravdový život v Bohu. Vassula nás učila, jak je v našem denním životě potřebné, abychom žili Opravdový život v Bohu. Všichni jsme byli zasaženi častým opakováním slova „smíření“. Naše skupina v Hirošimě pochopila, že je prvořadé žít a modlit se o smíření. Na všechny naše otázky jsme dostali jasné odpovědi a doteky milosrdné lásky. Pak jsme se přesunuli do katedrály v Hirošimě, kde byla sloužena mše svatá za oběti útoku atomové bomby. Mši svatou koncelebrovali biskupové z Hirošimy, Nagoya, Takamatsu a Osaky. Účastnila se jí také celá řada dalších kněží.

Po přijetí eucharistie Vassula, řecko pravoslavná, zakončila svoji misii míru, lásky a jednoty v našem Pánu. Tak ona, která je živým svědkem žízně našeho Pána po smíření, poutník milosrdné Boží vůle, pokračovala neuvěřitelně v uvědomování si jednoty v Kristově mystickém těle.

Později u večeře se Vassula setkala s buddhistickým mnichem z Hirošimy a jeho ženou. Říkali, že jsou hluboce dotčeni a šťastni, že dosáhli díky svému pokroku s křesťany to, že mohou sdílet „poklad“ - Opravdový život v Bohu. Vassula je pozvala, aby se zúčastnili jubilea ve svaté zemi v březnu roku 2000.

Mladí lidé, kteří se v hojném počtu účastnili této večeře, se Vassuly ptali na duchovní radu pro svůj život. Díky její mateřské pozornosti a smyslu pro humor se Vassule dařilo přizpůsobit se každému z nich umírněnou a moudrou radou. Kdybychom jen byli schopni nahrát všechny ty jednoduché rozhovory, měli bychom nyní sérii aforismů podobných těm, které máme z 5. století od svatého Barsanupheu.

V pátek 6. srpna jsme se v 8.15 shromáždili ve velkém „Parku míru“, nad nímž explodovala první atomová bomba přesně v ten samý den roku 1945, ve stejnou hodinu. Slyšeli jsme v davu modlících se lidí pohřební úder na bonš, buddhistický zvon, zatímco zvuk sirény ohlašoval minutu ticha v celém Japonsku. Stejná azurově modrá obloha, stejné horko jako před tragédií, ve které zahynulo na 100 000 lidí, z toho mnoho dětí, které byly takto překvapeny ve škole. Až do večera chodili lidé trýzněni popáleninami a žízní k řece, a když se do ní ponořili, zahynuli. Odcházeli jsme z parku s odkazem takovéto tragédie. Kolik se tu stále vyskytuje případů leukémie a rakoviny štítné žlázy.

Příjezd Vassuly do Hirošimy, města s tak bolestnou minulostí, byl vzácným darem, který jistě přinese ovoce. Mí japonští přátelé mi řekli, že všechno v Opravdovém životu v Bohu jim připomíná knihu Zjevení svatého Jana. Také my čekáme na konec bolesti ve světě a znovu obnovení milosti: konec a začátek, který nám svatý Jan ohlásil, když poprosil: „Přijď, Pane Ježíši!“ a Pán nám už řekl: „Ano, přijdu brzy.“

O několik chvil později už Vassula nasedla do šinkanzenu, který ji vezl do města Fukuoka, aby tam navštívila další modlitební skupinu Opravdového života v Bohu.    

Angela Uchida