Příklad jednoty na východě

Monsingor Isidore Battika, Řecko pravoslavný patriarcha, vikář v Damašku v Sýrii, promlouvá k poutníkům Opravdového života v Bohu v květnu 2005

Dobrý večer!

Jakým jazykem mám mluvit? Řecky? Arabsky? Nebo byste radši anglicky? Radši anglicky. Tak mi prosím buďte oporou v mé chabé angličtině, ano? Když mi nebudete rozumět, řekněte, pak budu možná radši mluvit arabsky.

Vítejte v Damašku! Jsem patriarchální vikář pro řecké katolíky v Damašku. Řeknu vám, jak to je s církví v Sýrii. V Sýrii jsou chalcedonští a ne chalcedonští, protože všechny církevní sněmy v historii se konaly v naší zemi. Takže naše země je Svatá Země. Pochází odtud svatý Pavel. Proto vás prosím, odpusťte nám, nevěděli jsme, že do Damašku přijedete, jinak bychom pro vás něco pěkného připravili. Dnes ráno jste navštívili naši katedrálu. Nebyl jsem tam, protože jsem sloužil dvě mše svaté v jiných kostelích.

Komunita v Damašku je podporou celých dějin církve. V Damašku máme řecko pravoslavné a řecké katolíky. Syrskou pravoslavnou a syrskou katolickou církev, arménskou pravoslavnou a arménskou katolickou církev, maronitskou, chaldejskou protestantskou, anglikánskou a latinskou církev. Každá církev je v Sýrii přítomna.

Sýrie je velmi důležitá. Když papeř Jan Pavel II. přijel do Sýrie, nazval svou návštěvu: „Sýrie, počátek křesťanství.“ Je to velmi důležité. Ježíš svůj život začíná v Jeruzalémě, ale křesťanství začíná v Sýrii Ananiášem a svatým Pavlem. Tento příběh znáte ze Skutků.

V Sýrii žijeme vskutku mezi církvemi ekumenismus. Je to skutečně ekumenická církev.

Řeknu vám tajemství, možná je ještě nevíte. Postavili jsme společně první kostel pro řecko pravoslavné a řecko katolíky. Obě tyto církev stavbu zaplatily, ale je pro všechny církve. Takže řecko katolická církev představuje všechny ostatní katolické církve a řecko pravoslavná představuje všechny ostatní pravoslavné církve. Všichni mohou sloužit mši v kostele sv. Patra a Pavla v Dumar. Kostel byl otevřen před několika měsíci. Byli jsme spolu, řecko pravoslavný patriarcha a řecko katolický patriarcha a všichni biskupové z Damašku byli na otevření tohoto kostela.

Víte, jak se nám podařilo postavit kostel dohromady? Nebyla to jen naše vlastní snaha. Syrská vláda při každém rozšiřování města dává dvě půdy. Jednu muslimům na stavbu mešity a jednu křesťanům na stavbu kostela. Není to pro rozdělenou církev. Není to pro řecké katolíky, není to pro řecko pravoslavné, není to pro římské, ani pro syrské. Není to pro arménskou církev. Je pro křesťany (velký aplaus).

Přišel jsem do Damašku v roce 1992. Lidé mi řekli, že tady na této ulici je mešita, ale původně to byla půda určená pro kostel.

Nevzali jsme si ji, protože jsme rozdělení. A tak vláda rozhodla, že ji dá muslimům. A tak muslimové dostali dvě půdy; jednu určenou jim pro mešitu a druhou určenou pro kostel, protože my společně nejsme sjednoceni. Takto jsme ztratili mnoho půdy a nemohli jsme stavět kostely.

Rozhodl jsem se, že něco pro Damašek udělám. Jdu do řecko pravoslavné církve za patriarchou a ptám se: „ Vaše Blaženosti, proč musíme ztrácet tolik půdy? Prosím, podepišme papír pro vládu a můžeme si půdu začít brát. On řekl: „na co? Nemůžeme společně postavit kostel.“ Řekl jsem, „za několik let se o to můžeme pokusit. Teď se rozhodněme vzít půdu.“ A bylo to. Podepsal. Řecko pravoslavný patriarcha Ignatius a řecko katolický patriarcha Maximos Hakim. Teď již zemřel.

Měli jsme půdu a teď musíme začít stavět. Řecko pravoslavní řekli, nemáme peníze. (posluchači se smějí) A řecko katolíci řekli, nemáme peníze. (ještě větší smích) Ale ve skutečnosti všichni měli peníze, ale báli se. Chceme kostel, ale bez obětí.

Tak jsem řekl, dobře. Potřebuji prosím další dopis. Podepište mi další dopis a seženu peníze v Evropě. Jedu do Evropy a získám víc než 300 000 dolarů a začínám stavět kostel.

Teď to již byla realita. Ale nekončí to. Šel jsem tedy znovu za pravoslavným i katolickým patriarchou a řekl, že to nemůžeme nechat ležet ladem, že to musíme dokončit. A tak jsme stavbu zaplatili napůl – řecko pravoslavná a řecko katolická církev. Teď je již kostel dostavěn.

Neslavíme mši společně. V neděli jsou dvě mše, jedna pro katolíky, jedna pro pravoslavné – řecko katolická a řecko pravoslavná komunita jsou v Damašku největší. Když tam budou chtít sloužit mši jiná společenství, tak taky mohou. Pokud budou katolíci, využijí hodin vyhrazených pro katolickou církev. Když to budou pravoslavní, využijí hodin vyhrazených pro pravoslavnou církev. Můžeme tedy slavit mši na stejném místě. To je první krok k jednotě. (veliký potlesk)

Pro velikonoční slavnost je to velmi důležité. V Sýrii máme dvoje Velikonoční slavnosti. To je pro církev špatné. Tím nesvědčíme o Ježíši Kristu. Když muslimové vidí, že máme dvoje Velikonoce, dvě Ukřižování1, dvě Vzkříšení, je to příliš. Ještě jsme nepřišli na řešení. Víme, že přijatelné řešení je, že katolíci slaví Velikonoce s pravoslavnými. Pravoslavní s datem nemohou pohnout. Doufáme, že budeme moci pohnout s řešením společného křesťanského světa do budoucna. Ale myslíme, že budeme moci něco udělat v příštím roce. Možná příští rok, jako jsme začali s kostelem v Dumar. Tento rok jsme nepřijali slavit dvě slavnosti v jednom kostele. Slavíme společně s pravoslavnými (velký aplaus). To znamená, že bychom měli slavit společně každý rok. (znovu veliký potlesk)

Co se týká budoucnosti, jsem velký optimista. V dějinách vidíme, že když byly v církvi problémy, řešení přišlo často ze Sýrie. Od časů aryanismu a jiných potíží v průběhu dějin, Sýrie byla vždy volána k nalezení řešení. Rád nazývám naši církev „Most“. Most mezi západem a východem. Protože víme, že církev je východ a západ dohromady.

Jsme řecko katolíci a víme, že řecko katolíci znamená, že jsme byzantští a v srdci jsme pravoslavní, ale stejně tak, zároveň máme rádi jednotu církve. A proto jsme šťastní, že jsme katolíci. Ale nezapomněli jsme, nikdy, že náš původ je pravoslavný. Takže musíme dál být pravoslavní v katolické církvi. (velký potlesk)

Budu končit a představím vám naši církev.

Máme některá specifika. Jsme zde Arabové a jsme velmi šťastní, že jsme arabská církev, ale nejsme muslimové. Jsme pravoslavní sjednocení s Římem. Jsme katolíci, ale ne římští. Nikdy nezapomeneme, že jsme pravoslavní v katolické církvi.

Děkuji Vám.

1 Po přečtení článku Mgr. Battiky nemůžeme nepomyslet na to, co Ježíš říká v poselství ze 7. prosince 1994:

„Miluj Mě... Ať je tvé srdce Mou líbeznou vůní, vůní, která přitáhne Můj Dům v jedno, vůní, která může přimět Mou ratolest z Východu ke zvolání: "Amen chce, aby se splnil Jeho Slib, Vzkříšený Kristus je až u vašich dveří, má smutek v Očích, ...protože jsme zdvojnásobili Jeho agonii, Jeho Kříž,

Jeho Ukřižování.

Svatý je u mých dveří, Bratře, jako když se zjevil Svým učedníkům, a říká mi: "Pokoj vám; jako Mne poslal Otec, tak Já posílám vás" - jdi teď a setkej se se svým Bratrem a sjednoťte datum Velikonoc, pak vám dám dar lásky a obnovím váš zrak. Nechci, abyste zahynuli ve své vlastní pošetilosti; skutečně dvojí je Můj žal; dvojí je Mé sténání. Jdi teď a zmírni Mou bolest, bratře, jdi a oslavuj Mě sjednocením data Velikonoc."