Nepochybujte už o našem požehnaném spojení
2. listopadu 1997
(Neděle)
(Když jsem byla v řeckém pravoslavném kostele na Mši Svaté, najednou mě sevřel strach při pomyšlení, že možná jsem nepřipravena, abych přijala Dobrého Ježíše ve Svatém Přijímání. A kdyby tomu tak bylo, mohla bych na sebe přivolat hněv a Soud Boží.
Zatímco mi takové myšlenky běhaly hlavou sem tam, náhle jsem zakusila v srdci radost a rozkoš, které, ačkoli nejdříve vyšly z mého srdce, se zdály šířit jako teplá utišující tekutina až do morku kostí. Zatímco jsem zakoušela tuto útěchu, má duše byla přetvářena, aby vyšla ze svého strachu a tísně do radosti a světla. V této radosti má duše chválila Pána a v tichosti jsem Mu zpívala. Znovu jsem ožila.
Pak jsem z ničeho nic viděla, jak Pán otevřel Ústa, aby mi něco řekl. Nemohla jsem než si všimnout, jak byl radostný, a s rozkoší mi řekl ...)
Pojď ke Mně ....
(... a přitom otevřel Svůj zelenavě modrý plášť. Toto Jeho gesto mě přitáhlo, jako je železo přitahováno a přibližováno k magnetu. Tímtéž způsobem byla má duše neodolatelně tažena k Jeho Srdci. A opřela jsem se hlavou o Jeho Srdce. Pak, tak něžně jako vždy, mi Milovník lidstva řekl ...)
Ach, jak bys mohla být dočista ubohá!
(... myslela jsem si: "Může někdo tisknout k prsům oheň, aniž by se mu nezapálilo srdce?" Já tady objímám Nejsvětější Srdce. Jak je možné, aby se mé srdce nevznítilo ohněm lásky?
Zatímco jsem se hlavou opírala o Jeho Božské Srdce a stále jsem spočívala na Jeho Prsou, cítila jsem, jak se Jeho Hruď rozpouští a má hlava je pohlcována do Jeho Těla. Moje hlava prošla Jeho Tělem a Jeho Nejsvětějším Srdcem. A má hlava se ocitla zahrnuta do Jeho Srdce a tímto způsobem spočívajíc na Synu, který je Otcovu Srdci nejblíže ...)
Toto Srdce je tvým místem odpočinku. Nádobo-Mého-Světla, toto Srdce je Jedinečným, Prvním a Posledním místem, ve kterém vaše ztrápené duše mohou najít trvalý a láskyplný pokoj a líbeznost.
(... zatímco můj Milovaný mi říkal tato laskavá slova, vložil kolem mne Své Paže, sevřel je a přitiskl mne teď ještě více na Své Srdce, a jako ten, kdo chce někoho chránit před zimou, mě úplně schoval ve Svém Plášti. Uvažovala jsem, zatímco jsem tohle zakoušela v kostele, zda to mám zapsat nebo ne, a On řekl ...)
Zapiš to k užitku duší a připojím se k tobě také, až budeš psát, abych zapsal Svou část.
(... Pánovo Srdce teď úplně pohltilo mou hlavu. Bylo jako brána do Nebe a během těch rozkošných okamžiků, zatímco se má duše těšila z nevýslovné líbeznosti a jemnosti tohoto nebeského odpočinku, má hlava byla neustále pokrývána laskáním ...)
Zahrnul jsem tvou duši Svými pozornostmi. Nyní tě žádám, abys tímto způsobem zůstala v Mém Srdci. Zůstala se Mnou, Má milovaná.
(... pak, zatímco se má duše cítila opojena jako vínem, Pán mi dal ve Svém Srdci okusit Svou líbeznost, připomínaje mi sladkou chuť našeho Svatého Přijímání a současně má hlava byla opět zahalována líbeznou vůní jakoby Svatého Přijímání.
Pak, zatímco jsem stále ještě tak odpočívala, všimla jsem si, že mé okolí je naplněno kouřem, sladkým kouřem páleného kadidla. V tomto klidném prostředí jsem stále slyšela mého Pána a mého Milovaného opakovat tato slova ...)
Zůstaň zde, zůstaň ve Mně, pak přijď dopředu a přijmi Mne. Udělej Mi radost a zůstaň zde.
(... povzdechla jsem a divila jsem se, co Pánu Ježíši působí takové potěšení na tvoru, jako jsem já. Naprostá nula. On, Dokonalá Bytost, který si stačí Sám, jak by bylo možné si jen představit, že by se na mě dvakrát podíval? ...)
Tvá naprostá ubohost dojímá Mé Srdce a celé Mé Bytí do té míry, že se Mé Oči plní slzami Milosrdenství, kdykoli na tebe pohlédnu.
(... chtěla jsem něco říci.)
Ne, nemluv. Vstřebávej Můj Pokoj a upokoj své srdce v tomto tichu, těš se z těchto okamžiků milosti a saj líbeznost, kterou ti Pán podává. Občerstvi své srdce, Má milovaná, zůstaň v Mém objetí a nech se milovat. Nenech svou mysl, aby se zatoulala ve světě, protože od světa nedostaneš nic. Místo toho pojď ke Mně a okoušej Mou líbeznou lásku, kterou k tobě chovám a vždy jsem choval - říkám: nevýslovnou slabost.
Drahá perlo v Mé Ruce, pomazání Mé Lásky k tobě je tak veliké, že v těch plamenných okamžicích lásky Mé Božské Oči nemohou než být upnuty na tebe. Stále o tom přemýšlej, dokud pro tebe nepřijdu.
Nemám nikde žádné jiné potěšení než v těch okamžicích, když jsem s tebou a když jsi pro Mne jako otevřená kniha, abych do tebe napsal Svou Novou Píseň Lásky. Vždy Mi buď na dosah a Mně nakloněná a tak zachráníš sebe i ty, kteří ti naslouchají. Vychoval jsem tě, aby ses stala Mou žačkou.
Pane, když na to myslím,
vychovával jsi mne úžasným způsobem.
Vychoval jsi mne v tichosti skrze Svého Svatého Ducha
a tím, že jsi do mne vdechoval tato božská zjevení z Tvého Nejsvětějšího Srdce!
Nebylo to tak, jako když jsi slyšitelně vychovával Své učedníky!
Ano! Chtěl jsem, aby ses ke Mně obrátila celým srdcem, abych přitáhl tvé srdce k Mé Lásce a Mé Síle. Chtěl jsem připravit tvou duši, aby nesla Mé Božské Poselství. Ach Vassulo, všechno, co ti nyní říkám, budeš slyšet znovu, až se ti zjevím otevřeně v určený čas. Nyní se Má Duše raduje při pohledu na Mou zahradu a těším se z toho, že v tobě dýchám. Každý krok, který Mi dovolíš udělat v Mé zahradě, bude vykonán s jemností a bude pro tebe útěchou.
Když se Tvůj Božský Pohled obrátil dolů na zem
aby uchvátil mé srdce,
jak bylo možné, že při pouhém pohledu na mne jsi neuprchl.
Ale místo toho Ti má nehodnost udělala takovou radost,
že Tě přitáhla ke mně ?
Je známo, že volám nejmenší ze Svého tvorstva. Pak jsem se na tebe podíval a miloval jsem tě ....
Řekl jsem ti na začátku, že jestliže Mne necháš, abych tě utvářel, povedu tě nitkami lásky Svou milostí a vtisknu ti do duše Svůj Božský Obraz. A s touto Božskou Pečetí, která je otiskem Nejsvětější Trojice, budeš vtahována do plnosti Našeho Božství. Tak zdokonalíš své důvěrné spojení s Námi v Naší Božské Lásce.
Stále chci, nejdražší, pokračovat a šeptat ti do ucha Má tajná zjevení, a zatímco na tebe budu ke Svému potěšení hojně vylévat Své dary a projevy přízně, neustále ti budu připomínat, že jsem tvé srdce tak neoddělitelně vtáhl do Mého, aby tímto Mým toužebným gestem bylo naše spojení úplné a aby tvůj duch se Mou milostí stal jedním se Mnou.
Dal jsem ti modlitbu, jíž zasvěcuješ tělo a duši Mému Nejsvětějšímu Srdci, aby tvé myšlenky byly Mými myšlenkami, tvé úkony Mými úkony, a dáváš Mi dobrovolně svou vůli, aby se v tobě stala Má Vůle.
Připomínám ti, že když budeš spočívat svou hlavou na Mém Srdci, v těchto okamžicích niterného požitku, Já budu pohybem tvého srdce, výmluvností a kouzlem tvé řeči, Já budu světlem tvých očí, abych dal dobrou radu těm, kdo ji potřebují. Každý tvůj pohyb, každé gesto bude pocházet ode Mne. Ty budeš naslouchat všem Mým vzdechům, rozumět jejich významu, takže budeš jednat podle Mé Božské Vůle. Milostí budeš vdechovat Mou líbeznost, jak jsi to dělala, když tvá hlava spočívala na Mém Srdci a okoušela Jeho sladkou chuť.
Pamatuješ, jak tě Můj Otec učil? Řekl ti, že jestliže Mu dovolíš, aby posílil tvá pouta spojení s Ním, tvá duše s Ním bude tak spojená a tvůj duch tak pohlcen v Mém, že všechno, co budeš dělat, bude podle Mých Úmyslů. Tvá díla budou zakořeněna v Naší Dobrotě a tvé konání v Našem Duchu. Pak ti Můj Otec uvedl příklad způsobu, jak pracují údy tvého těla: "Neříkáš své ruce prostě, co má dělat, ale ona pracuje tvou vůlí." To bude způsob, jakým Tě povedeme.
Pane, odpusť mi nedostatek důvěry v Tebe, a to přes všechny hojné milosti, které jsi mi dal svobodně v mé naprosté nehodnosti. Skrývala jsem Tvé milosti. Hřešila jsem strachem, co si druzí pomyslí.
Svět se bude vždycky snažit, aby tě oklamal a aby zranil toho, kdo je Mi tak drahý. A když nasloucháš světu, který tvou mysl odvádí od kontemplace, už jen toto zraňuje Mé Srdce. Milostí jsem tě vtáhl do Svého Nejsvětějšího Srdce, abys byla jen Má, a milostí tě chci uchovávat v tomto spočinutí. Když na tebe tento chladný svět bude útočit svými pokušeními a pokusí se znetvořit tvou duši, aby se mu připodobnila, běž ke Mně a uteč se do Mého Srdce. Měj ve Mne důvěru a svěřuj Mi všechny své problémy. Já jen čekám, abych ti mohl projevit laskavost, Má vyvolená.
Svět se bude vždycky snažit zatáhnout tě zpátky do svých útrob, do temného údolí, kde je pouze pustota. Ale Já jsem tě vyvolil z tisíců, tak proč Mi působíš smutek nedostatkem důvěry? Moje spojení s tebou ve Světle Mého Božství je tak úplné, že už nesmíš ztrácet důvěru, ale polož si hlavu na Mé Srdce a už nepochybuj o našem požehnaném spojení. Pojď a řekni Mi teď:
"Můj Ježíši, Božské Milosrdenství,
neměla jsem v Tebe důvěru,
a tak jsem Tvému Srdci způsobila bolest.
Nyní Tě ve své nuzotě a s veškerou pokorou
prosím o odpuštění,
abys ve Svém Nekonečném Milosrdenství a Dobrotě
obnovil mou znetvořenou a zraněnou duši.
Znetvořenou a zraněnou
skutky a řečmi světa proti mně."
Přijal jsem tvou modlitbu s potěšením.
Doplním tvé nedostatky, abych oslavil Své Jméno třikrát Svaté. Od nynějška už Mi nikdy nezpůsob bolest nebo smutek, který je nesmírnou bolestí pro všechny Mé svaté a anděly, protože nejsou schopni utišit Mou bolest. Jestliže pak svět bude trvat na zpochybňování Mé volby, ať jejich hříchy padnou na jejich vlastní hlavu. Zasáhnu Svou spravedlností. Jestli nakládají s Mou vyvolenou, jak se jim zlíbí, s tou, na niž Mé Nejsvětější Srdce pohlíží se zvláštní náklonností, pokárám je mocně. Ale kdybys ty za ně konala zadostiučinění, pak je ve Svém Nekonečném Milosrdenství donutím, aby viděli svůj hřích.
Ve Své Lásce, jak jsem ti řekl na počátku, jsem tě k Sobě připoutal takovým způsobem, že by pro tebe bylo těžké tato pouta rozvázat. Provedl jsem ten skutek poté, co jsi Mi řekla své "fiat" z čisté lásky. Má žárlivá láska by nestrpěla, abychom kdy byli odděleni a naše spojení přerušeno.
V okamžiku opojné rozkoše jsem ti dal další milost. Snoubenecké spojení tě táhne ještě hlouběji do spočinutí v líbezné kontemplaci v Mém Božském Srdci. V tomto rozkošném spojení mezi tebou a Nejsvětější Trojicí se staneš Naší Harfou, budeme tě s potěšením používat a získávat z tebe veliká vítězství. Pak zase se ty budeš těšit z toho, že s Námi budeš sdílet Naše Nádvoří. Naší Božskou Milostí se staneš Naší Litanií. Lilie Mého Srdce, byla ti prokázána Nekonečná Láskyplnost, aby se druzí od tebe učili a získali totéž množství, jako se dostalo tobě. Lilie Mého Srdce, Naše blízkost k tobě je tvou blažeností.
Má Božská Vůle zakořeněná v tobě je největším darem, který jsem ti mohl poskytnout výměnou za tvé. Je-li Má Božská Vůle v tobě, mohu doplnit všechny tvé nedostatky. Slova, která vyslovíš, budou Má, protože Já budu tvým rouchem a ty budeš mít Mé Myšlenky. Ačkoli je ti často vyčítána přísnost, ve skutečnosti tvá přísnost není tvá, ale Moje. Ti, kteří tě proto kárají, se zcela nezřekli svého hříchu .... stále zapomínají, že duše, která se jednou spojila s Bohem, se s Ním stává jedním duchem a jednou myslí. Udělil jsem ti pro tvé poslání všechny tyto dary z Lásky, kterou k tobě chovám, ale také k obnově Mého Domu.
Ach, Vassulo, někdo se zeptá: "Proč Pán tolik zdůrazňuje Své spojení, Své dary a milosti?" Připomínám všechny tyto věci, protože svět se stále bude pokoušet o to, aby Mou vyvolenou donutil pochybovat o Mých darech, které jsem jí dal. Upozornil jsem tě, Má Vassulo, v prvních dnech tvého poslání, že tvé skutky lásky budou nepochopeny, a že budeš štvána jako zvěř a že budeš trpět protivenství, ale také jak tě bude vždycky krýt Má otcovská ochrana, a že přijdu, abych tě vysvobodil, utěšil a vytrhl z tesáků zlého. Řekl jsem ti, že na Má královská Poselství se tak často bude plivat, budou odmítána a zesměšňována, ale také jak vždycky budu stát při tobě, abych ti dodával odvahu. Stále ještě přebýváš na zemi, ale Já opravdu přebývám v tobě. Tak se neboj. Pokud jsi na zemi, svět se ve své temnotě bude stále snažit o to, aby ti škodil a zraňoval tě.
Nemyslím, že by ses měla odloučit od svých přátel, ale pamatuj: Nesvěřuj se lidem. Někteří budou chtít donutit tvou ruku, aby dělala, co se příčí tvým touhám, což by také bylo proti Mým Vlastním touhám.
Jiní budou předpokládat, že Mé úctyhodné dary, kterých se ti dostává, jakož i projevy Mé přízně, nejsou božské a nepocházejí ode Mne. Těm mám co říci: "Jestli říkáte, že nejsou božského původu, pak by mohly být jenom, podle vašich narážek, od otce lží nebo z podvědomí. Nikdy vás nenapadlo, že odsuzováním Mého Díla hřešíte proti Duchu Svatému a takový hřích že se neodpouští? Jestli říkáte, že celé toto božské Dílo pochází z podvědomí, pak Mi vysvětlete brilanci a učenost těchto spisů od někoho, kdo neměl žádnou znalost Děl Moudrosti a neměl vzdělání, dokonce ani v základním katechismu."
Zatím jsem jim podal dostatečný důkaz a už jim nedám jiný, než který jsem jim už dal. Pak tu budou ti, kteří navzdory tomu, že se tě ptali na radu, to nebudou brát v úvahu, protože jejich duše bude usilovat o své vlastní touhy a bude se podřizovat své lidské vůli, a ne Mé.
Řekl jsem ti, že dokud tvá hlava bude spočívat na Mém Srdci, budeš v těchto okamžicích odpočinku číst tepání Mého Srdce a budeš moci dát dobrou radu těm, kdo ji potřebují. Ale opět, svět ještě nevysvobozený ze svých zlých myšlenek, bude podceňovat Mé poklady, které jsem na tebe vylil, pod záminkou, že nejsi potvrzená ....
Překonej nyní svůj nedostatek důvěry v dary a projevy přízně, které jsem ti tak velkoryse udělil, a s celým srdcem opakuj modlitbu, kterou jsem ti dal ....
(Učinila jsem tak.)
Už se neboj, budu i nadále pečovat o tvé různé potřeby.
Modlila jsem se, Pane, ale jak si mohu být jistá, že Tě nezklamu znovu?
Jsem zde, abych ti připomněl, že budu vždycky přicházet a přivádět tě zpět ze všech nebezpečných cest, na které bys mohla být v pokušení se vydat. Stále ti budu prokazovat Svou jemnou péči, kterou zahrnuji Své vyvolené. Pojď, dnes chci, abys byla šťastná, protože mohu úplně pravdivě říci: učinila ses Mému Slovu domovem a stala ses Mou žačkou a skutečně Mou.
Můj Bože,
vedl jsi mou nehodnou duši, aby Tě následovala,
a udělil jsi mi nezaslouženě drahocenné bohatství
a v bezmezné Lásce jsi pozvedl mou duši!
Pozvedl jsem tvou duši také k užitku Své Církve.
Vassiliki, dal jsem ti Poselství největší závažnosti. Během všech těchto let jsem ti vdechl Božská zjevení, která všechna pocházejí z Mého Nejsvětějšího Srdce. Můj Duch je tvým Vůdcem a tvým Světlem. Doopravdy jsem na tebe vylil božské milosti, aby z nich také mohli mít užitek lidé.
Všechna Má Díla jsou dobrá a srdečně vítaná těmi, kdo jsou pokorní a čistého srdce, ale nesluší se, aby se Mým Dílům dostávalo chvály z úst hříšníka. Jak jsem řekl, tímto Božským Pokladem, který pochází z pokladnice Mého Nejsvětějšího Srdce, jsem vám všem podal dostatečný důkaz, abyste nepochybovali.
Kromě toho, Vassulo, jsem ti dal Poznání a Poučení, které těmito spisy stále obohacuje tebe i druhé. Má holubičko, jsi si vědoma všech těchto Božských vnuknutí, která ti vdechuje Duch Svatý?
(Povzdechla jsem a cítila jsem se tak dojata něžností Jeho Hlasu, že nemám slov, abych to popsala.)
Jsem zde dnes s tebou, abych ti pomohl překonat veškerou tvou slabost. Nemohl jsem se už dál dívat na to, jak ve své skromnosti zatajuješ Mé Božské dary, které jsem ti dal.
Ve Své největší Dobrotě
jsi nám ráčil dát dostatečnou Manu,
v níž se dnes naše duše raduje.
Je nehmotná, ale jakmile ji jednou něčí duše vstřebá,
hladoví po další.
A tak jsem zde, stále ještě nedokonalá,
a jen toužím podat zadostiučinění
za to, čím jsem zarmoutila Tvé Božské Srdce.
Kéž se mé chyby a nedbalosti,
které Ti způsobily bolest,
obrátí v horlivost, důvěru a kytičku myrhy.
Drahá, nejsem necitelný ke všem těžkým námahám, které jsi podnikla v Mém Jménu, ani k těžkostem trpělivě snášeným pro Mne, Má holubičko. Nejsem necitelný ani k tvým nynějším prosbám a jsem rád, že spoléháš na Mou Milost.
Působí mi radost, že trpím s Tebou.
Nepodlehni únavě na cestě se Mnou.
Můj. Pane, dej mi příležitost,
abych otevřela svá ústa
a chválila Tě beze strachu a bez pochybování.
Proto musíš spoléhat na Mne a naplňovat svého ducha Mým Duchem, abys mohla pokračovat v rozezvučení a vyzpěvování Mé Písně Lásky národům. Proto jsem tě pozval, abys putovala a uchýlila se do Mého Těla, Má věrná pomocnice. Těš se z Mé milosti a raduj se z Mé společnosti v tomto důvěrném světle milosti, kterou ti dává Můj Otec, a okoušej, jak to již děláš, sladkou chuť Mého Srdce.
(Zatímco můj Pán říkal tato slova, stále jsem cítila, že má hlava je ponořena do Jeho Srdce, okoušejíc a znovu vdechujíc vůni, která připomínala Svaté Přijímání.
Náhle Ježíš jakoby odvrátil Svou Svatou Tvář a díval se na čtenáře (toho, kdo čte tyto řádky). Jeho Tvář byla slavnostní, Jeho pronikavé Oči upnuté na čtenáře. Pak, zatímco mě objímal Svými Pažemi a Jeho Plášť mě úplně přikrýval, což vyvolávalo dojem jako by chránil oběť před jakýmkoli dalším útokem, řekl:)
Kéž se otevře srdce čtenáře, který četl tyto stránky! Kéž se otevřou jeho oči a uši! Až dosud jste zcela nepochopili Můj Nebeský Poklad, ani jste úplně neocenili Můj dar vám daný. Stále jste ještě nepronikli do toho, co je neocenitelné a co vám poskytuji po všechny dny vašeho života:
Obrovskou milost, že Mne můžete znát v důvěrném spojení a niterně okoušet ve svatební komnatě Mého Srdce Mou líbeznost a Mé Božské polibky. Šťastni jsou ti, kdo Mi naslouchají a tuto milost získají. Běda těm, kteří svým bídným stavem a poskvrněnou myslí této milosti odporují. Jednoho dne budou ve své bídě plakat.
Je dobré konat pro Mne dobré skutky a některé pobožnosti, jako úkony lásky, díkůčinění a úkony zadostiučinění. Ale byl bych velmi zklamán, kdybyste měli zemřít, aniž byste Mne poznali. Byl bych velmi zarmoucen, kdybyste měli zemřít nyní, aniž byste Mi porozuměli. Mnoho z vás je zaneprázdněno každodenními povinnostmi, které se Mi líbí jen tehdy, jsou-li konány s láskou a jsou-li podle Mých Úmyslů, ale bylo by to neúplné, jestliže se neotevřete milosti a neuznáte Mne v Mé důvěrné blízkosti. Tak pojďte a přijměte Mne, abych byl vaším blízkým společníkem, a Já ve Svém zalíbení vás vezmu do tajemství a skrytých tajů Našeho Srdce. Vy i My budeme neoddělitelně spojeni v Naší Lásce na věky věků.
(Ježíš se pak s vážným pohledem ve Svých Očích otočil ke mně a řekl:)
A nyní jsem, jako dříve, k tobě mluvil ze Svého Srdce, abych ti připomněl, Mé dítě, Mou Nekonečnou Lásku, a zvláště abych odňal semeno, které do tebe vecpal svět. Už jsem se nemohl dívat, jak ta, kterou jsem přijal za vlastní, Můj radostný posel, je drcena obavami, které se svět pokusil vložit do její mysli: tvůj strach, Vassulo, že jsem do tvého srdce nacpal kostku ledu místo Mé Božské Milosti, Mne znevažuje a vůbec se nezakládá na Pravdě .... protivenství ti nevzala Pokoj, který jsem dal do tvého srdce, a to je dobře. Ale kvůli Mně, Má holubičko, nikdy už znovu nepochybuj o Mých milostech a bezmezné Lásce, kterou k tobě chovám stále.
Neztrácej důvěru ve Mne. Proč? Nevidíš, jak bláznivě jsem do tebe božsky zamilován? Tak tě prosím, abys Mi důvěřovala. Dokud jsi ještě na zemi, zůstaň ve Mně, abys zdokonalila své spojení se Mnou, a přijímej Mne co nejčastěji ve Svatém Přijímání, zvětšuj svou lásku ke Mně a oddej se Mi. Zůstaň v tomto Místě Odpočinku navždy a dovol Mi, abych tě udržoval v této Výhni Lásky, abych ti dával okoušet líbeznost Své Lásky.
|
1 Kor 6,17
