Kdy konečně jednomyslně odhlasují dekret o slavení Velikonoc ve stejné datum?

21. prosince 1992

(Čteno v týdnu jednoty v Los Angeles a v Sacramentu)

Dcero Mého Nejsvětějšího Srdce, rád bych, abys psala. Slyšte Můj Hlas z nebe.

Má Slova o Smíření, Pokoji a Jednotě nebyla vyslyšena ani respektována. Mluvil jsem jednou a nebudu mluvit znovu. Nebudu přidávat nic nového.

Pane, zřejmě to není snadné…¹

Chci, aby tentokrát tvůj hlas v lednu hřměl!² Chci, aby tvůj hlas burácel jako ještě nikdy! Budeš mluvit Mým Jménem. Ať to celý svět slyší: Dny jsou sečteny, už nezbývá moc času a milost, která zahaluje lidstvo, náhle skončí… To se stane, aby si svět uvědomil, jak velká byla Má Slitovnost a Má Dobrota, která se vylévala z nebe rok za rokem…

Řekni těm, kdo pracují pro jednotu, ať se podívají vzhůru k nebesům. Vidíte, jak je nebe daleko od země? Tak jsou od sebe vzdálena jejich srdce. Tak jsou si navzájem vzdáleni.³ Kdy konečně jednomyslně odhlasují dekret o slavení Velikonoc ve stejné datum?

Už Mě unavuje poslouchat jejich vznešené řeči. Pro ně jsou možná dostačující a vznešené, ale Mně zní jako úder gongu, protože jsou naprosto prázdné. Přišel jsem s nimi mluvit především kvůli Mé starosti o ně, pak ze soucitu, ale do dnešního dne nikdo neztišil svůj hlas, aby slyšel ten Můj.

Běda vám, kdo říkáte, že Mi sloužíte, a přesto bráníte Mému Království dosáhnout jednoty a stability! Ale nejste to vy, kdo sjednotí Mé Království… Protože nerozumíte ničemu a nikdy nebudete… jestliže jste i přes Mé nebeské výzvy nepronikli hlubiny Mého Srdce, jak byste mohli porozumět Mému způsobu uvažování, jak byste mohli pochopit Bohatství Mého Nejsvětějšího Srdce?

Nemluvil jsem k vám v podobenstvích ani v hádankách. Mluvil jsem k vám naprosto jasně. Káral jsem představené a svolal jsem je, abych k nim promluvil,⁴ ale všimli si naléhavé výzvy Mého Srdce? Jejich povinností bylo předložit oficiální výzvu. Napomenul jsem autority.⁵ Ten den⁶ jsem na ně nepřišel zaútočit, ale nabídnout jim olej k doplnění jejich lamp, aby nebyla nadále poškozována Má Církev. Kolik z nich vztáhlo ruce k nebi a volalo ke Mně? Uvědomují si, že je Má Krev prolévána jako voda dvakrát⁷?

- Kéž by tentokrát dolehlo Mé sténání k jejich uším… Co Má Pravice zasadila, bylo rozděleno na dvě části, pak na tři, pak rozsekáno na kusy. Kde je bezvadná réva,⁸ kterou jsem zasadil? … Byla jednou jedna réva. Každou sezónu jsem čekal, že sklidím hrozny. Pokrývala údolí, hory a dosahovala až za moře, protože zakořenila v Mém vlastnictví, v Mém vlastním dědictví. Dal jsem růst jejím ratolestem, aby dosahovala do všech čtyř světových stran a naplnila svět plody, ale oni ji zanedbali, nestarali se o ni, dovolili, aby se kolem ní rozrostlo trní a křoví a dusilo jednu ratolest za druhou, výhonek po výhonku. Vybraná rostlina, kterou jsem zasadil Svou Pravicí, je teď podupána, a krása, sláva a plody, které dávala, nyní leží na zemi jako shnilé ovoce.

Už tedy není třeba nadýmat se pýchou a dívat se sebevědomě, když se množí vaše omyly a vaše skutky dopadají na vaši vlastní hlavu. Přišel jsem, abych vaši lampu naplnil olejem, naplňte svou lampu a užívejte jí teď, abyste viděli, kam jdete. Každému, kdo z nedbalosti nenaplní svou lampu a nebude jí užívat, bude lampa vzata a dána jinému. Ať se modlí a říkají tato slova:

Ó Pane,
Ty, který stojíš mezi námi,
buď nám pastýřem.
Postav Svůj Královský Trůn
uprostřed Své révy
a dej nám Své příkazy.

Ó Svatý Pane vší svatosti, očisti nás,
abychom zachovali neporušenost
Tvého Domu a Tvé révy.
S láskou zasáhni a chraň,
co Tvá Pravice zasadila. 

Opustili jsme Tě,
ale víme, věříme a důvěřujeme,
že otevřeš dokořán Svou Bránu,
aby z ní Řeka Života
proudila na Tvou révu.
A znovu z ní vyraší ratolesti,
které přinesou ovoce,
a stane se královskou révou,
mnohem vznešenější než kdy předtím,
protože Tvůj Svatý Duch,
dárce Života, ji zastíní.
Amen. 

A ty, Má Vassulo, se utrpením naučíš trpělivosti. Což jsi neslyšela, že utrpení přináší vytrvalost a vytrvalost dává naději? A tato naděje, tato naděje pozvedne Mé Království. Ať Mě teď v tobě všechno chválí.

Můj Svatý Duch tě označil Svou Pečetí, tak se neboj. Pastoři, kněží, učitelé, biskupové a kardinálové poznají Volání Pastýře a Já obnovím jejich mysl, takže jejich staré já bude zničeno, a oni si plně uvědomí, že se vracím, abych proměnil celé Své stvoření v dobrotě a svatosti

Pravdy.

Pojď, Má dcero, Má předrahá, Já Jsem je s tebou.