Já, Jahve, jsem Snoubencem každého
Ať berou na vědomí Mou Přítomnost
25. září 1997
Vzývám Tě, můj Jahve, můj Otče,
neboť vím, že když to konám,
Tvá Velebnost přichází v nádheře
až z nebe,
sestupujíc ve slávě do mého příbytku,
abych Tě viděla. Můj Bože,
v této nedostupné slávě Tvého Božského a nekonečného Světla
je nepochopitelná záře.
Ty, Božská Hlavo, mi zjevuješ Sebe
a chceš být se mnou spojen,
toužíš být poznán.
Jen Ty, a Ty sám mne můžeš dosáhnout,
neboť trhlina, tato ontologická propast, mezi Tebou a mnou
již nemůže existovat.
Pane, Ty naplňuješ všechny věci, aniž bys byl obsažen
v jejich omezenosti nebo v jejich samotném bytí.
(Zatímco jsem ještě vzývala Jméno Jahveho, náhle se mi zjevila podivuhodná postava, která vypadala přesně jako Syn Člověka při Jeho slavném Proměnění. Ten, který neměl podobu, přijal podobu. Čí mysl je schopna pochopit Jeho nebo porozumět Jemu, který obsahuje všechny bytosti? Ačkoli ta vize nebyla úplná, dal se mi poznat, a jsem si toho vědoma. Neviditelný Bůh se nechal vidět, aby mluvil a naslouchal jako přítel příteli. Neviditelný, a přece tváří v tvář.)
Jahve, Pán pánů,
se mi zjevil, zahalený v plné záři.
Jeho nebeský šat se třpytil, a přece byl bezbarvý.
Jiskřil, jako by byl posázen diamanty a jinými drahokamy.
A zatímco jsem, zmatena a obklopená tajemstvím,
zírala na tuto okouzlující vizi milosti a nesrovnatelné krásy,
když se Jahve jemně vynořil zpoza oblaků
s tak půvabným pohledem,
cítila jsem, jak mé srdce rozkvétá.
Jeho Velebnost mi připomněla ženicha, jak vychází ze svého příbytku.
Jeho Přítomnost vyzařovala půvab,
že i kdybych se jej pokusila popsat, po celý svůj život bych to nedokázala.
Jeho Přítomnost současně vyzařovala lásku
a tolik líbeznosti a něhy,
že má duše byla stržena k zemi.
Jeho krásná Hlava se lehce nakláněla doprava
jako sochy Božského Srdce.
Jsi krásný, můj Bože,
i když na Tebe mohu hledět jen skrz závoj,
vidím Tvé vlasy v tmavých kadeřích, jak Ti sahají k ramenům,
a Tvá krásná Tvář bledá jako ze slonoviny
okouzluje zrak.
Jahve zaujímal postoj, jako by byl ostýchavý,
ale nemylme se!
Nebyl to ostych, ale znak milostivosti a velebnosti.
Ó Jahve,
Ty, který přesahuješ velikost a plnost,
Ty který jsi Božská Hlava,
jsi nepochopitelným způsobem přijal podobu,
aby ses ukázal mně nehodné.
Skutečně, jak může jazyk vyjádřit slovy,
"věci, které ani oko nevidělo, ani ucho neslyšelo,
věci které ani na mysl člověka nevstoupily?"
Ó přijď a dýchej nad mou zahradou
a rozprostři v mém srdci Svou líbeznost.
Proč? Kdo jsem já, abych byla mohla nazírat na Tvou podobu?
Jak je možné, že Ty
v takové slávě a takové nádheře
jsi přitahován naší bídou?
Oslnil jsi mne a já jsem omámená
Tvou skvělou Krásou.
Jaké to musí být nazírat na Tebe v nebi
po celý den s odkrytýma očima?
Jak a kde najdu dostatečná slova,
abych popsala Tvou Milostivost a Tvou Krásu?
Slov se mi nedostává,
zejména pro onen lehký pohyb, který jsi udělal,
abys vystoupil zpoza oblaků.
Mám vynalézt nová slova chvály,
abych chválila Tvou nevýslovnou Krásu?
Lidská slova chvály jsou ničím
a nikdy nebudou stačit,
aby vyjádřila, co chci vyjádřit.
Zajal jsi mne Svou Čistou Krásou,
Svým půvabem mne zanecháváš omámenu a ve vytržení
a jako jaro zdobíš mé srdce květy.
Jeden z Tvých pohledů,
a má duše se cítí jako spojená sňatkem se svým Stvořitelem.
Můj Stvořitel, který mě osvobodil jediným ze Svých pohledů
a dal mi volnost a svobodu, abych hlásala Jeho svatební píseň.
Střežíš mě,
a zatímco chodím,
rozséváš na mé cestě safíry,
a mou duši střežíš jako zřítelnici Svého Oka.
Procházím ohněm, a když z něho vyjdu, jsem neporušená,
a když mě zaplavují přívaly
urážek od zlého jako bahno,
Tvá Pravice mě podpírá
slovy sladšími než med
a opojnějšími než víno,
zatímco pokrýváš mou hlavu požehnáním
a zdobíš mě jako královnu.
A když moji utiskovatelé s radostí vydechují
všude kolem mě nepřátelství a pomluvy,
Tvá Velebnost mi jako záblesk posílá cheruba,
který pozvedá mou duši, aby na něho vsedla
a vznesla se na křídlech větru.
Pak ve Tvém Pokoji a Tvém úsměvu
hledím z výše na ty, kteří stále přejí smrt,
ale kteří mě nikdy nedosáhnou,
zatímco se třesou vzteky a zlostí.
Ne, ani jeden nepřítel nebude nikdy moci lstivě zvítězit nad mým Bohem.
Proč? On sám zdrtí mé utiskovatele.
A nyní
k Tobě vztahuji své ruce.
Ať každý pozná, že náš třikrát Svatý Bůh
je Dobrota a Laskavost.
Jsem uprostřed tebe. Věz, Má malá Vassulo, že chudí obdrží z Moudrosti více než bohatí, kteří se pyšní svou slávou, která není vůbec žádnou slávou. Pomazal jsem tě Svým olejem, takže tímto křestním olejem v tobě mohu dosáhnout vítězství ke Své slávě, ale i k tvému vlastnímu posvěcení.
Ve své líbeznosti dej, aby se mi od Tebe dostalo milosrdenství.
Já, Král Slávy a také tvůj Snoubenec, upokojím chudé a dostane se ti milosrdenství a téže líbeznosti, kterou jsem dal Svému Synu.
Pojď a slyš, jak ti Svrchovanost šeptá do ucha. Pojď, zapiš Má Slova a važ si jich. Já jsem Strážce tvé duše a z Mých Úst neuslyšíš žádné lichotky, ale jen spravedlivost. Pojď a opři si hlavu o Mé Srdce, aby se ti v takové blízkosti dostalo zjevení, které pochází z výhně Lásky, a když uslyšíš Mne, Volbo-Mého-Syna, tvá duše neodolá, aby se držela cesty spravedlivosti a dobroty. Pak na konci této cesty najdeš svou radost.
Neslyšela jsi ještě, rozkošné dítě, že Já, Jahve, tvůj Stvořitel, jsem zasnouben se Svým tvorstvem a že jsem každému Snoubencem? Ve dne v noci klopýtáš, tvorstvo, honíš stíny a ani jednou ses ještě nepokusilo proniknout do tohoto tajemství. Jestliže vás tolik jde do záhuby, je to proto, že spousty vás odmítly Mé Poznání a zapomněly na Mé učení.
Díval jsem se na Svá semínka a ptal jsem se Sebe: "Co mám s nimi udělat? Jsou zabydlení ve své prolhanosti. Jak mám těmto lidem, kteří nedovedou rozeznat pravou ruku od levé, dát pochopit, že jsem jejich Ženich a že všechno, co po nich chci, je láska, a ne oběť, poznání Mého Srdce, a ne celopaly ani slavnostní svátky?"
Ó Můj královský dome, vyměnil jsi svou slávu za hanbu! Neslyšelo jsi, že mohu snížit nebesa, abych k tobě sestoupil? Nepozvedl jsem dost Svůj Hlas pro tvé uši, tvorstvo? Jak dlouho chcete honit vítr? Jak dlouho se mám dívat, jak se honíte za stíny? Pojďte ke Mně! Mé Srdce je tvým nohám jako Lampa a z Mých Rtů, svlažených milostí a pokrytých rosou božství, se vylévají řeky milosti a bezmezná volání Milosrdenství.
Ve dne v noci, Moji milovaní, klopýtáte podél stínů. Pojďte ke Mně a Já se dotknu vašeho srdce, aby se vaše zvrácenost rozplynula. Pak v nezměrnosti Své Lásky, kterou k vám chovám, budu na vás padat jako rosa a Mé Božství zaplaví vaši bídu, pohltí ji, abyste stále prodlévali v Mém jasu, když vás učiním nádobou světla a jedním duchem s Mým.
Ach, Vassulo, ty, kterou jsem požehnal pomazáním Mého Jména, Mé Srdce se rozněcuje žárlivostí pokaždé, když tvé srdce jedná jako zabedněné a těká pryč od Mého, honí se za parádou, a nehledá Mou božskou Moc. Říkám ti, Má milovaná, drž se zásad svého Ženicha a přivaž si je na srdce. Budou zahřívat tvé srdce a bránit ti, aby ses neodvracela od Přítomnosti svého Ženicha, který jen čeká, aby prokazoval laskavost tobě, Stále-Mnou-tak-milovaná. A jestli jsem tě požádal, abys psaním vyzradila Mou svatební píseň, pak to bylo kvůli Mé žárlivé lásce, kterou chovám ke každé duši, a protože jsem chtěl, aby Moji milovaní měli dost potravy, zatímco procházejí touto pouští .... Svěřil jsem ti jednu hřivnu, abys pro Nás vyzískala stejné množství. Udělal jsem dobře, protože svou horlivostí zalíbit se Nám jsi Nám ukázala svou věrnost.
Tak v Nás nyní měj své útočiště. Měj své útočiště v Mém Srdci a okoušej jako dříve důvěrné rozkoše Mého Srdce. Kéž se podstata Mé Lásky vylévá do tvého srdce jako řeka, aby byly obmyty všechny drobné nevěrnosti, které Mi nadzvedávaly Obočí.
Hle, nyní do tebe vtiskuji Svá slova ke spáse tolika hříšníků. Přišel jsem k tobě s něžností, Má nevěsto, kvůli obnově tajemného Těla Mého Syna.
Hle, nyní tě Já, tvůj Stvořitel, volám, neboť jsem tě zasnoubil Sobě, abych tě v Našem spojení s potěšením ozdobil věrností a horlivostí. Ano, do této křehké hlíny jsem přes tebe celou vtiskl Své Jméno ode dne, kdy tvá duše ke Mně zvolala: "Abba!" A od té doby jsem urovnal tvou cestu na zemi a naučil jsem tě, aby měla své potěšení ve Mně, když si budeš stále hrát v Mé Přítomnosti.
Věz, Má Vassulo, jak jsem toužil, abys Mne milovala celým svým srdcem, a jak jsem dychtil obrátit celý tvůj život ve stálé dychtění a žízeň po Mně, tvém Bohu. Chtěl jsem ti ukázat Své Království a Svou svatební komnatu, kde bychom se mohli v soukromí těšit jeden z druhého. Já, tvůj Ženich, planoucí láskou, bych s tebou důvěrně rozmlouval a učil bych tě znát svaté věci, a ty, pevně přimknutá k Mému Srdci, bys vdechovala milost z dechu Všemohoucnosti, abys nepřestala být.
Ne, Má vyvolená, naše důvěrné spojení není jako vzpomínka na jednodenního hosta. Nezpůsobím ti, aby ses v srdci trápila, že bych ti odňal Své důvěrné spojení. Postarám se o tvou křehkost, Má Vassulo. Hle, Má milovaná, jak jsem toužil tě k Sobě přitáhnout, jako milenec v soukromí přitahuje svou milovanou.
Já, který jsem Milovník lidstva, Snoubenec Svého tvorstva, tě chci nyní k Sobě přitáhnout .... skryj se ve Mně .... proč? Jistě jsi někdy slyšela, jak ženich touží být se svou nevěstou po svatbě sám? Poskytuji ti tuto přízeň jako předehru našeho svátku. Ano, toho dne, kdy jsi odpověděla Mé Božské Vůli .... a otevřela jsi své srdce Mému Volání, jsem tě obohatil ze Svého, abys později všude sklízela tyto poklady. Ty poklady jsou semena, která ode Mne získáváš, abys je zasévala v zemích, kam tě posílám.
Toho dne, kdy ses podřídila Mé Božské Vůli a dovolila jsi Mi, abych ovládal tvůj život, jsem s láskou stál před tebou a zval jsem tě těmito slovy: "Pro duši je nemožné milovat Mne způsobem, jakým chci, aby Mne milovala, kdyby ode Mne udržovala odstup. Přijď ke Mně a okoušej Mé rozkoše. Chci, abys vstoupila v důvěrné spojení se Mnou. Jestliže budeš vzdálena Mému objetí, nebudeš schopna Mě poznat." Já jsem tě v našem důvěrném spojení a pomazání Mou Láskou ozdobil Poznáním: poznáním, jak Mne najít a jak Mne poznat.
Jelikož jsem tě vyvolil z tisíců, neměla bys už pochybovat. Jednej v pokoře, abych tě mohl stále k Sobě pozvedat .... umyl jsem tvé ruce a tvá ústa, aby tvé očištěné ruce psaly Má Slova a uchovávaly Mé knihy a abych tvými ústy šířil vůni do každého národa. Působením Své milosti zdobím tvou duši oděvem Mé síly, ale nade všechno, Má Vassulo, jsem tě ozdobil Svým velkolepým Dílem Moudrosti, abychom My ze rtů Mé milované, pomazané Mou Svrchovaností, slyšeli chvály a úctu Naší Trojičné Svatosti.
Pokračuj v hlásání Vzkříšeného Krista a naplňuj celý svět ovocem. Řekni jim, že Kristus se ve Své Božské Lásce sklání z nebe, aby Svou Přítomností oživil dílo Mých Rukou. Díky této povzbudivé zvěsti Nás zástupy národů poznají v důvěrném spojení. Řekni jim, dcero, jak Nás těší, když s Námi jednáš jako se svým Svatým Společníkem v každodenním životě ....
Hovoř jako Můj posel a připomeň Mému lidu, že Já, Jahve, jsem živý a činný. Pak jdi k oněm kněžím, kteří Mě už nevyhledávají, a zeptej se jich: "Proč se nikdy neptáte: Kde je Bůh?" Ve Svůj Den pronesu Svůj soud proti těmto pastýřům, kteří o Mně nemají žádné poznání a kteří nikdy niterně neokusili Mou líbeznost. Dnes Mne tito pastýři vyměnili za něco, co v sobě nemá žádnou cenu ani moc. Měli dbát na to, aby měli na paměti Mou Přítomnost. Neberou Mne na vědomí .... jak mohu říci: "oni jsou kadidlovou vůní Mého Syna", když jejich jedinou vůní je smrtelný zápach?
Prokázal jsem ti, tvorstvo, dvanáct let nevýslovné přízně a nechtěl jsem ve Svém hněvu jednat rychle. Mluvil jsem v těchto letech přízně, abych tě utěšoval. Obvázal jsem zlomená srdce a vložil jsem do těchto srdcí Pokoj. Mé Vlastní Srdce je Pramen Živé Vody vyvěrající v těchto letech přízně na tuto suchou zemi, a dává vzrůst tam, kde měly být jen odpadky.
- Vždycky jsem tě chtěl zahrnout jako Své vlastní. V těchto dnech, říkám ti, že Já, který jsem Snoubenec Svého tvorstva, volám každého z vás: Moje nevěsto. Proč ty zamračené pohledy a výhrůžky na líbeznost Mých Úst? Nešťastné stvořeníčko, daleko od poznání Mne, pojď! Zvu tě, abys padlo do náruče svého Ženicha, a ukážu ti, jak Já, Jahve, mohu ozdobit tvého ducha, když ti štědře poskytnu příliv Své Božské Lásky, abys Mi ty na oplátku tento příliv Lásky vracelo.
Pak čekej, a uvidíš: Ten den tě vtáhnu do svatební komnaty Svého Srdce, vykveteš jako růže, která roste na břehu vodního toku, abys hlásalo velikost Mého Jména. Budeš Mne nazývat: "můj Otec". Ve svatební komnatě Mého Srdce bude tvé srdce oplývat chválami, a jako se ženich raduje ze své nevěsty, tak se Já budu radovat z tebe a ty ze Mne. Má mocná Ruka tě bude podpírat, a ty už nikdy nebudeš chtít ode Mne znovu odejít. Skutečně, tvůj duch, obohacený Mou líbezností a plností Mého Ducha, bude volat ke všem národům: "Krásu a slávu je třeba hledat v našem Stvořiteli! V naší Naději a v našem Pánu!"
Dcero-Mé-volby, poslouchej a napiš: Přeji si, abys vydávala svědectví Mé Svatosti a Mé Božské Líbeznosti. Buď jako hlasitá kniha, kniha napsaná Trojjediným Bohem. Ale pro tuhle chvíli tě chci pouze pro Sebe, chci být se Svou vyvolenou a vznášet se s tebou v nebesích, když tě vytáhnu z útrap těch, kteří denně volají po tvé smrti. Chci tě nyní vytáhnout z vřavy a nepokoje, protivenství, žárlivosti a nedostatku lásky. Pak v kontemplaci, zatímco budeš spočívat svou hlavou na Mém Srdci, budu ve tvém srdci rozmnožovat Své Božské učení.
Budeš se učit konat dobro po všechny dny svého života. Tak budeš růst v Mém Srdci a vydávat líbeznou vůni lilií. A až tě pošlu do ciziny k různým národům, budeš na ně šířit vůni a bude přijata jako požehnání, protože ty porosteš v Mém Srdci.
Hle, odívám tě Tváří Mého Syna, Ježíše Krista, aby pochopili, že jsi Mým Dílem, které jim poskytuje Má Milost, aby bylo Mou Ozvěnou. Tak buď i nadále Mou Ozvěnou. Nechť Má Slova plynou z tvých rtů jako víno a opájejí srdce Mých synů a dcer.
Pane,
jsem a stále zůstávám plna úžasu z Tvé Krásy.
Ukázal ses v noci mé duše, zázračná postava,
jako Syn Člověka při Svém Proměnění.
Ó, Trojjediný Ženichu, plný milosti a svrchovanosti,
krásnější než všichni andělé dohromady,
co to všechno znamená?
Jakým vnuknutím Tě Tvé Srdce přimělo, žes na mě pohlédl?
Ale odvážím se říci, co jsem chtěla:
Jakým bláznovstvím Tvé Lásky
Tě Tvé Srdce přimělo shlédnout na mou ubohost?
Ač jsem velmi nehodná,
Ty jsi zde a připomínáš mi naše snoubenecké pouto,
přitahuješ mě nyní ještě hlouběji do Svého Srdce,
abych okusila z rozkoší, které jsou uvnitř Něho,
aby se mi dostalo záplavy Tvé Božskosti
a zachovala jsem se naživu.
Dcero, jestli jsem na tebe vylil a stále vylévám Svou milost, je to proto, že chci, aby tvá duše byla každým dnem krásnější a zářivější, až dosáhne dokonalosti, jakou si přeji. Pak budu moci říci: "Toto srdce Mi dalo nazpátek všechno, co jsem žádal, a získal jsem z něho veliká vítězství. Současně se Mi z něho dostalo velikého potěšení a Svou milostí budu i nadále v tomto srdci množit Svou přízeň a Své dary, aby mohlo i dále zpívat každému národu Mou Píseň Lásky." Budu nadále vylévat do tvého srdce Mé rozkoše a útěchy, jako když někdo vylévá vodu ze džbánu do sklenice, tak Já naplním tvé srdce Svou Láskou.
Do mých úvah vstoupil stín, když jsem znovu pomyslela na ty, můj Pane, kdo stále zuřivě ostouzejí Tvé poselství, zejména Tvou řeč lásky.
Modli se za ně a dobrořeč svým pronásledovatelům, aby se jim mohlo dostat Milosrdenství v den Soudu. Tělo a krev budou vždycky plodit zlo a mít zálibu v konání zla. Tytéž duše nemluví o Mé laskavosti ani o Mém Božství, protože jejich mysl neumí oddělit Mou Božskou laskavost od žádostí jejich vlastního těla a krve. Ne, nevidí, že tu je rozdíl. Když mluvím Já, Má holubičko, Svými Rty, která jsou svlažena milostí, svatostí a líbezností, nerozumějí Mým výrokům a nemohou pochopit Mou čistotu v Mé Velebnosti. Jejich srdce jsou tak tvrdá, že se jim stává nemožným, aby pochopili jasnost a Božskost Mého Srdce. Proto jsou tato srdce vyloučena z Mého Světla a ve svém pomíjivém těle a mysli Mě obviňují, že Má Slova jsou přehnaná a sentimentální. To jsou ti, o kterých pravím: "Jsou to pro Mne cizinci a neznají Mne ...."
Ach, Má jemná duše, tys okusila Mou líbeznost v Mém Božství a Já jsem tvou duši opatřil chutí Mé Velebnosti a nyní na tebe hledím, hledím na nesmírnost tvé žízně po Mně. Jako Novomanžel jsem ti ukázal, Má nevěsto, jak máš se Mnou být v důvěrném vztahu a nenuceně, neboť v Mé společnosti není nic temného. A tak se od tebe učí mnoho lidí a dosáhli velkých vítězství z milosti, kterou jsem dal tobě. Když je tvé srdce spojeno s Mým, není tam žádná temnota, ale rozkoš a radost po všechny dny tvého života.
Jahve,
Ty, který jsi vystoupil z Nebe,
jako ženich vycházející ze svého příbytku,
ukázal jsi mi Svou Tvář,
abych se těšila z Tvé laskavosti.
Ať zlí pomlouvači
slyší a poučí se z Davidových žalmů,
že jejich nepřátelství vůči líbeznosti Tvé Mluvy
je bezdůvodné.
Ať se poučí četbou Tvých žalmů,
že Ty jsi Žalmem Svých žalmů
a že Tvá Slova, Milovníku lidstva,
jsou sladší než med,
dokonce než med z plástve.
Proto
při pouhé vzpomínce na vidění, která jsi mi dal
ve Své nesmírné dobrotivosti,
se má duše rozplývá a je znovu strhována k zemi.
Co mám k tomu dodat?
Co může člověk dodat k tak vznešenému vidění?
Ale Tvá velkomyslnost se ráčila zjevit
tak nehodnému člověku, jako jsem já.
To byl svobodný dar Tvé velké lásky.
Nepotřeboval jsi k tomu získat dovolení od nikoho.
Chtěl jsi sám ukázat Sebe,
Svou blaženost, Svůj půvab, Svou záři,
Svou dokonalou krásu a Svou líbeznost.
Veliká je Tvá Velikost
a já nikdy nezapomenu na toto rozkošné vidění,
které se mi vrylo do paměti.
Mám zalíbení v duších, které Mi dovolí, abych je naplnil Sebou .... ach, Vassulo, chci každou duši uvést do důvěrné blízkosti Svému Srdci, aby byla na Mne naroubována. Tímtéž způsobem jsem dovedl tebe, abys byla blízko Mému Srdci.
Proto, Mé dítě, vždycky tak dobrotivě připravuji cestu, aby ji každý mohl následovat. Cestu spravedlnosti, která vede ke Mně. Proto Já, jako mladý zamilovaný ženich, jsem zamilován do Svého tvorstva: Díla Svých Rukou. A každému tvoru odhalím plamen Svého Srdce, příteli i nepříteli.
Dnes mnozí z vás bedlivě zkoumáte Mou Lásku a Mou něžnost, přičemž Mne upravujete podle vášní svého těla. Říkám vám: Ti, kdo Mne znají, svatě zachovávají svaté věci. Ti budou jednoho dne prohlášeni za svaté. Ale ti, kdo Mne neznají a nezachovávají svaté věci svatě, budou odsouzeni, jak si zaslouží.
Mé Srdce tepe svoláváním lásky k lásce, a znovu říkám: Ať přítel nebo nepřítel, všichni jste zváni, abyste měli účast na radostech Mého Srdce. Když tak učiníte, zjistíte, jak jste Mne po celý svůj život snižovali, jak jste umenšovali Mou Velebnost samotnou vaší slabou přirozeností a světskými náklonnostmi a svou vírou, že vaše vnější rozkoše a radosti, po nichž toužilo vaše tělo, byly ušlechtilé a skvělé. Tyto radosti a rozkoše vašeho těla se nikdy nemohou poměřovat s Mým Božstvím a líbezností. Vaše rozkoše v poměru k Mým jsou jako zrnko písku ve vesmíru, když ten přirovnáme k blaženosti, které se vám může dostat od Mé dobrotivosti, která by vás dovedla do věčné radosti.
A ty, Vassulo, která jsi vstoupila do radostí Naší Trojičné Svatosti a pochopila jsi Náš něžný cit a Naši nekonečnou Lásku, těšíme se, že jsi dobrovolně svolila, abychom na tebe vložili Naše Dílo, čímž ses stala živým oltářem, který zvyšuje Naši radost. Obrátili jsme tě a vedli, abys kontemplovala Snoubeneckou kontemplací v důvěrné jednotě Naší Jednoty. Vyslali jsme tě z Našeho objetí do pouště, abys hájila Pravdu. Ale nyní, po všech tvých tvrdých námahách, chceme, abys spočinula na Našem Srdci a měla volno pro nazírání Naší Trojiční Svatosti. Při tomto úmyslném odpočinku budeš kojena Naším Božstvím.
Dnes ti znovu dávám Své Srdce a jako ženich, který vychází ze svého příbytku, aby se připojil ke své nevěstě, jsem vyšel, abych spojil Své Srdce s tvým a měl Své potěšení v tobě, abychom si svým objetím vyjádřili vzájemnou lásku. Nechť je to jako v nebi:
Láska za lásku,
Srdce za srdce.
Ano! Tys Mne neodmítla uznat jako Otce v Mé Trojjediné Svatosti, a když Mne tvé srdce uznalo, bylo jako nádoba na vodu naplněno Mou Živou Vodou, aby je přivedla k dokonalosti ctností, které mu poskytnu. Má Díla by byla neplodná, kdybych tě neměl zdokonalit v lásce. K čemu by byla tvá díla pro Mne a jaká úcta by to pro Mne byla, kdybys Mi je obětovala, aniž bys Mi napřed svobodně dala celé srdce? Ano, pojď a poznej význam slov: "Chci lásku, ne oběť. Chci poznání Mne, ne celopaly." K nikomu nebudu přísný, pokud v nich najdu ochotu. Neslyšela jsi, že: "Člověk je vítaný s tím, co si může dovolit?" Tak vy, kdo Mne čtete a jste také Mým Dílem, pojďte ke Mně tak, jak jste, a Já vás ve Své dokonalé Lásce zdokonalím.
Uchvátím vaše srdce, abych z něho získal velmi vzácné a jemné vůně. Pak jako někdo, kdo vzpíná ruce se zlatou miskou plnou kadidla, aby provoněl Mou Svatost, vyzdvihnu vaše srdce a přidržím je nahoře, aby se všechny tyto vůně snesly ve vírech na zemi, šířily vaši líbeznou vůni všude kolem Mne a těšily Mne a všechny svaté a anděly v nebi.
Má radost bude taková, že bude považována za svatební tanec, zatímco ústa andělů budou plná smíchu a jejich rty písní. A Já, rozjásaný radostí, ve vaší nicotnosti proměním vaše srdce v klenot, a s Rukama stále vztyčenýma, vyzdvihnu vaše srdce a pomažu vás, Můj klenote, a požehnám vám.
A jako jsem vás kdysi s něžností vložil do lůna vaší matky, abyste byli živeni a rostli, vložím vás do Mého Srdce, abych živil vaši duši Mým Božstvím a umožnil vám růst Mou Svatostí.
To bude důkaz Mé Lásky k vám. A poznáte Jahveho, svého Ženicha třikrát Svatého, jako nikdy předtím. Pak se vaše duše tak naprosto přimkne k Mému Srdci a bude ve Mně, že na Mne nikdy nezapomenete, protože vaše duše se dobrovolně dá zajmout Mým půvabem.
A Já, který jednám pouze z lásky, upnu vaše malé srdce k bezúhonnosti, poslušnosti a lásce a zapálím je božským ohněm. Dám vám okusit Mou sladkost, když vám dám podíl se Svým Synem Ježíšem, Tím, který je Mému Srdci nejblíže. Naše Blaženost, vás zve, abyste vstoupili do Opravdového a Jedinečného Poznání Našeho Trojjediného Božství. Toto Poznání Nás bude pro vás poučením, že vám můžeme dát zpět vaši božskost, když zbožštíme vaši duši, aby vstoupila do Věčného Života. A že Naše Božské Světlo může zazářit také do vaší duše a do vašeho těla, aby žily v Našem Světle a v Nás.
Pak, Má milovaná, obohatím vaši duši půvabem, a zatímco vás budu skrývat ve Svém Srdci, sejmu vaše hříchy, abyste se pohybovali v Duchu a dýchali vdechy Mého Srdce, zatímco vás budu označovat pečetí zasvěcení a pomazávat Svým Svatým Jménem. Pak už nebudete patřit sobě, ale Tomu, který vámi hýbe ve spojení s Naší Jednotou.
Já, Nejvyšší, Snoubenec Svého tvorstva, vám ukážu takovou plnost lásky a něžnosti, že vaše duše bude zakoušet, jaké je to v nebi, zatímco ještě budete na zemi. Moje líbeznost bude taková, že budete jakoby opojeni vínem, protože budete okoušet Lásku Všemohoucího, která bude jako ráj požehnání a která vaši duši ozdobí více než slávou.
- Pociťuj velikost Mé Lásky, Vassulo. Vyvolil jsem tě ze všech živých a učinil jsem z tebe lilii, přičemž jsem ti dovolil, abys slyšela Můj Hlas. Svěřil jsem ti toto Dílo, abych osvítil temnotu tohoto temného a odpadlého světa. Vyslal jsem tě, abys provoněla Mým Dílem poušť Mého stvoření a vyzařovala na ně Má nařízení a Můj Zákon, a svět jednoho dne v tobě uvidí Mou svrchovanou moc a řekne: "Vpravdě, Bůh je skrytý v tobě", ale budou to říkat tvému zemřelému duchu. Ano! Jsi skutečně pravým svědkem Nejvyššího, protože jsem z tvých úst učinil nabroušený meč.
Můj Bože! Někdy cítím, že jsem obklíčena mými utiskovateli, dokonce i v noci vidím tesáky těch, kteří by mě chtěli sežrat a vymýšlejí lži, aby mě uviděli odsouzenu. Ó, pomoz mi proti těm nadutcům! Jak dlouho budeš držet jejich oči zavřené?
Dokud se nenaplní tvá Služba Mně a dokud Obřad neskončí.
- Mé Oči vždy přitahoval člověk pokorný a zkroušeného ducha, a Já, který jsem znám jako ten, kdo dává zrod, přivedu Své tvorstvo ke znovuzrození, požehnanému Mým Svatým Duchem, jako nikdy předtím v dějinách. Můj Plamen uvnitř Mého Srdce bude tvou očistou, tvorstvo, a ta vykoná Můj soud. Očista bude vykonána, aby odstranila tvou roušku a abys Mě vidělo oděného ve slavné kráse a svatosti. Vykonám Svůj úkon lásky, abych tě získal pro Sebe.
Pak se ty obrátíš ke Mně. Také ty se staneš svědkem Mé Lásky. A až se tě lidé, překvapení tvou změnou srdce, zeptají na důvod tvého pokorného jednání, odpovíš: "Učilo jsem se u mého Otce. Poslouchalo jsem svého Snoubence, a tak jsem se stalo synem světla. Můj Bůh je mé Světlo, a věčný život je to, že Ho budeme znát jako jediného Pravého Boha a svrchovaného Pána celého tvorstva. Pak, Moji přátelé, i vy budete patřit tomu Snoubenci na věky věků."
Ach, pokolení, neslyšelo jsi Mého Syna Ježíše Krista, jak vám říká: "Přichází hodina - ano, už je tady - kdy mrtví uslyší Hlas Božího Syna, a ti, kdo jej uslyší, budou žít. Neboť Otec, který je zdrojem života, učinil Syna zdrojem života." Tak proč se bojíte v těchto zlých časech, aby na vás nebyla vylita hojnost Našeho Bohatství z Našeho Srdce? Proč jste ohromeni Mými divy dneška? Nejsme My Zdroj Života?
Hory se chvějí smrtelným zápachem, který vystupuje z Mého tvorstva, a vody burácejí a kypí v agónii, když slyší Mou agónii, když vidím Své Vlastní semeno umírat spolu s tímto světem, který se rozkládá hříchem a zvráceností. Měli bychom si tedy zavázat Ústa? My jsme Zdroj Života a z tohoto Zdroje Naše Srdce burcuje vaše Naším Vznešeným Tématem: Určíme Naši Píseň Lásky tomuto umírajícímu pokolení a každý, kdo bude poslouchat, bude blahoslavený. Každý, kdo jí bude naslouchat, bude růst do výšky i do síly jako strom, protože jeho kořen poroste Mými Přikázáními a Mými nařízeními.
- Před nedávnem jsem zasadil sazeničku, dnes vyrostla v strom, jeho vrchol dosáhl oblaka a tu a tam okouší vůně a voňavý vánek nebe. Nyní je znám v každém národě, protože je vidět od konců země a z každého směru. Jeho zelené listí je lék a jako léčivý balzám nemocným, ale současně uklidňující vůní chudým a ubohým. Posílám mu polibky, abych rozmnožil jeho ovoce a zdokonalil ho. Jeho hojné ovoce je ve své kráse označeno Pečetí Mého Svatého Ducha. Každý národ, nehledě na rasu nebo původ, ho může dosáhnout a nasytit se jím. Jeho výnos je dostatečný pro všechny. Dokonce nehodným může tento strom poskytovat stín a klid.
Já jsem jeho Majitel. Viděl jsem už tolikrát, jak se lidé v noci vkrádají a plíží s ohněm v ruce, aby Můj strom zapálili a zničili. Ale jelikož jsem toto všechno předvídal, shromáždil jsem dlouho před tím, než se to stalo, vojska Svých Andělů, aby jej kropili nebeskou rosou.
Smetl jsem Své nepřátele, jak jsi viděla. Tak neříkej, Má milovaná: "Ale nezlomí orel můj výhonek a nevytrhne mé ovoce, takže všechny nové listy jedním rázem uschnou, až budou rašit?" Ne! Ne, Můj strome, říkám ti, že porosteš a budeš nadále přinášet ovoce s Pečetí a vůní Mého Svatého Ducha. Rozmnožím tvé listí a tvé ovoce, takže ho bude dost pro všechny a pro každé nové pokolení, které přijde ....
Pane, mé srdce žije pro Tebe
a můj duch Ti zpívá chvály po celý den.
Ty jsi držel mou duši v úkrytu Tvého Srdce.
Ty jsi mě chránil.
Ačkoli je mezi Tebou a mnou ontologická propast,
já jsem uvnitř Tebe a Tvé Velebnosti,
a Ty, aniž bys ztratil něco ze Své přesažnosti,
Ty jsi uvnitř mne.
Vassulo, mnoho stromů bude poraženo a některé úplně vykořením a jejich výhonek spálím. Ten Den se budou základy země otřásat zvukem Mého Hlasu a Můj Dům bude naplněn Mým voláním: "Dost! Dost už!"
Kéž nám projevíš laskavost a požehnáš nám
a kéž se Tvoje Tvář na nás usměje!
Neboť tehdy země uzná Tvé cesty
a všechny národy poznají Tvou moc, která zachraňuje.
Květino Mého Srdce, taková slova jsou rozkoší tvého Ženicha. Pojď nyní a naslouchej tepu Mého Srdce!
(Předcházející poselství, ačkoli je datováno 25. září 1997, skončilo 25. října 1997. Bylo mi dáváno tu a tam, když jsem byla volána.)
|
Iz 54,5
