Tam venku, ve světě, je nespočet duší, které umírají

4. prosince 1996

(Las Vegas)

Můj Pane, miluji Tě.

ach, Vassulo, zvu tě, aby sis odpočinula v Mém Nejsvětějším Srdci;

pojď, dítě Mého Otce, pojď, Já jsem tvůj Bůh, Já jsem tvá Skála, tvůj úděl; ten jediný, který tě pozvedl Moudrostí pro Svou Slávu; byl jsem to Já, kdo tě něžně vedl a dával ti rady Svým Srdcem…

Ó, Vassulo,¹ tam venku, ve světě, je nespočet duší, které umírají, a Mé Srdce se svírá bolestí a jsem nesmírně sklíčen pohledem na tyto umírající duše…² Vassulo, chtěla bys Mi přinést více obětí, abych tyto duše mohl přivést domů? ano, do Mého Nejsvětějšího Srdce?

Ano, Pane ....

vlož tedy do Mě svou důvěru; neunav se prací pro Mě a se Mnou; umenšuj se, aby tě Můj Duch vedl tam, kam Já chci, abys šla; hlásej Mé Jméno s chvalozpěvem všem národům, ke kterým tě posílám v Moci Mého Svatého Ducha; nepouštěj se Mé Ruky; dovol Mi, abych držel tvou ruku ve Své;

pojď, tvůj Věrný Bůh je ve Své Věrné Lásce s tebou; žehnám ti, drahá duše; nyní jdi, připoj se k jejich modlitbám a připomeň jim, že Bůh, po kterém touží, je vždy s nimi a žehná každému z nich; přebývej navždy v Mém Nejsvětějším Srdci, modli se za obrácení duší a buď stálá ve své věrnosti, jako Já jsem Věrný; ic