Trn

18. června 1991

Nejsvětější Srdce,
jsi Tématem mého života.
Jsi vedle mě a vždy ochoten mi pomoci.
Teď jsi mě udělal Svým Vlastnictvím
a Tvé Vlastní Paže mě obepínají,
co víc si mohu přát?
Mrknutím oka jsi smetl ty,
kdo mě obžalovávali
a oheň, který mě obklopoval, už není!

Pane,
nyní jsi mi opět dal vizi
Svého Nejsvětějšího Srdce,
sotva jsem poznala, že se jedná o srdce!
Tvé Srdce vypadalo jako jediná velká rána…
Sotva jsem pozvedla hlavu
z útlaku svých pronásledovatelů,
viděla jsem, že byl založen další oheň,
další rána Tvému Srdci,
další velký trn do Tvé Hlavy.
Můj Ježíši… tentokrát
s Tebou budu vyjednávat,
když mi dovolíš, navrhuji toto:
Vytáhni tento velký trn ze Své Hlavy
a vbodni ho do mě.
Budu ho snášet,
dokud Otec nedá tomuto knězi
Milost a Světlo, které potřebuje k tomu,
aby pochopil svou chybu,
a to, že patřím Tobě.

Vassulo, ať se stane, jak si přeješ. Přijímám tvou oběť, Mé dítě, buď požehnána. Nejsem sám, kdo polyká Slzy, tvá Svatá Matka také pláče. Pojď k Nám tímto způsobem, sdílením. I tato bouře se brzy utiší. Otec všechno vidí, Mé dítě.

Zpřevracím celá údolí a vyvrátím hory, kdyby se měly stát hrozbou pro Mé Verše Lásky, které vás volají k obrácení. Má Poselství Lásky budou pokračovat. Satanovo sevření už povoluje a brzy mu nasadím náhubek. Láska je blízko tebe po celý čas a sem tam nahlíží do Svého pokoje,¹ aby se přesvědčila, že je všechno v pořádku, do onoho pokoje, kde nachází Svůj odpočinek.

Jsem Jahve. Květino, Svatý Beda je po tvém boku.

Kdo je to? 

Jahve tě miluje.