Trn

18. června 1991

Svaté Srdce,
jsi Tématem mého života.
Jsi vedle mne a vždycky ochoten mi pomoci.
Teď jsi mě udělal Svým Vlastnictvím
a Tvé Vlastní Paže mě obepínají,
co víc si mohu přát?
Smetl jsi v okamžiku ty, kdo mě obžalovávali
a oheň, který mě obklopoval, už není!

Pane,
dal jsi mi teď znovu vizi
Svého Svatého Srdce,
sotva jsem poznala, že je to vůbec srdce!
Tvé Srdce vypadalo jako jediná velká rána ...
Sotva jsem se zbavila svých utlačovatelů,
viděla jsem, že byl založen další oheň,
další rána Tvému Srdci,
další velký trn do Tvé Hlavy,

Můj Ježíši ...
Tentokrát s Tebou budu vyjednávat,
když mi dovolíš, navrhuji toto:
vytáhni si ten velký trn a vbodni ho do mne.
Budu ho snášet, dokud Otec nedá
tomuto pronásledovateli Milost a Světlo,
kterého je mu třeba, aby pochopil svou chybu,
aby pochopil, že patřím Tobě.

Vassulo, budiž, jak si přeješ. Přijímám tvou oběť. Mé dítě, buď požehnána. Nejsem sám, kdo polyká Slzy, tvá Svatá Matka také pláče. Pojď k Nám tímto způsobem, sdílením. Tato bouře se brzy utiší. Otec vidí všechno, Mé dítě.

Změním údolí a převrátím hory, kdyby měly ohrožovat Mé Verše Lásky, Verše, které vás volají k obrácení. Má Poselství Lásky budou pokračovat. Satanovo sevření už povoluje a brzy mu nasadím náhubek. Láska je blízko tebe po celý čas a sem tam nahlíží do Svého pokoje,¹ aby se přesvědčila, že je všechno v pořádku, v místnosti, kde odpočívá.

Jsem Jahve. Květino, Svatý Beda² je vedle tebe.

Kdo je to?

Jahve tě miluje.