Ďábel tě nenávidí

30. října 1990

Vassulo, maličké stvořeníčko, víš, kolik trnů jsi vytáhla z Mého Srdce?

Ne, Pane.

Dost, abych si odpočinul, dost, abych si odpočinul, Mé dítě. Důvodem tvého stvoření bylo také dát Mi spočinout. Stvořil jsem tě, a i když jsi prach a popel, nacházím v tobě opravdové spočinutí. Přijmi Mě, přijmi na sebe Můj Kříž, buď Mi nyní vděčná.

Dítě, podívej se na Mé Rty a pozorně Mi naslouchej: Víru, měj víru ve Mě a důvěřuj Mi. Znám tvou nevýslovnou slabost a to, že beze Mě nemůžeš pohnout ani prstem, proto jsem si tě vyvolil. Vybral jsem si slabost, abych světu zjevil Svou Moc. Mám k tomu důvod, že jsem si tě ve tvém postavení vyvolil. Důvěřuj Mi a čerpej sílu ze Mě.

Připomenu ti, jak tě ďábel nenávidí, a dnes jsi na sobě pocítila jeho spáry. Ano, kdybych ho nechal, roztrhal by tě na kusy, ale jsi pod Mou Božskou ochranou. Není minuty, kdyby se nezaměřil na tebe a všechny Mé další vyvolené duše. Říkám ti: Svou nicotností a chudobou, Moje maličké stvoření, ničíš Satanovy plány,¹ páráš steh za stehem jeho výšivky. Když se dozvěděl, že jsi Má vyvolená, nazval tě červem. Ano, buď jako červ, rozežírej a nič jeho plány.² Vidíš? Mohu pro Svá Díla použít i červy… Ano, rozežírej jeho vzorce jako červ. Dal jsem ti pocítit jeho nenávist. Nenávidí tě, protože Sám Otec tě miluje pro tvou lásku ke Mně. To ho přivádí k zuřivosti, jakou si člověk nedokáže představit.

Šťastný člověk, který neztratí víru ve Mě. Potěš Mou Duši a naplň Mě radostí tím, že zůstaneš ničím.