Skrze tvou nicotnost jsem zjevil Svou Velikost

24. října 1990

Mé srdce chce sloužit Tvé Velikosti, ale jsem nuzná a ubohá a bez Tebe nejsem schopná pohnout ani prstem.

To je pravda, protože kdybych nestál vedle tebe, nestála bys vůbec. Duše! Obklopena Mým Světlem, jsi ochotna poslouchat Má Přikázání?

Jsem ochotna poslouchat Tvá Přikázání.

Pojď tedy a děl se o Můj plášť. Dovol Mi být tvým Průvodcem a budu ti dál odhalovat tajemství Svého Svatého Srdce. Budu před tebou dále odvíjet hlubiny Nebes. Neopustím tě, duše ... zůstaň chudá, nuzná a dychtivá Mého Pokrmu. Ano, hladověj po Mém Pokrmu a tuž po něm. Nebuď jako ti bohatí, kteří po Mé Stravě nehladovějí, ani ji nehledají. Hledej Bohatství Mého Srdce. Skrze tvou nicotnost jsem zjevil Svou Velikost, skrze tvou ubohost jsem ukázal Svou Milost a skrze tvou křehkost, Svou Sílu. Ukázal jsem teď světu planoucí Oheň a Horoucí Přání Svého Srdce. Nežádám teď po vás nic jiného než návrat k lásce.

Dcero? Vpravdě ti říkám, tobě, která si přeješ sloužit Mně, svému Bohu: pokaždé, když otevřeš ústa, abys svědčila Pravdě, budu ti žehnat. Kdykoli o Mně budeš mluvit, zažehnu v tobě oheň. Modli se, žádej, a dám ti víc, než jsi žádala. Vždycky tě poučím, abys opakovala Má Slova. Neopustím tě. Je o Mně známo, že jsem Nejvěrnější. Proto, Má Vassulo, dovol Mi užívat tě, než si pro tebe přijdu.

Ty jedna!¹ Můj pozůstatku! Květino, přijď ke Mně s pravým duchem a důvěřuj Mi. Chceš políbit Mé Nohy?

Pojď, chyť se Ruky svého Mistra a následuj Mě.