Nepočítej hodiny, které Mi věnuješ

22. května 1990

pokoj s tebou, květino; potěš Mě a víc rozjímej; víc se modli; buď poddajná, abych tě utvářel ke Svému Obrazu; měj strach jen tehdy, když nemluvíš Mým jazykem; poznáváš teď Hlas Svého Mistra?

Ano, můj Pane, poznávám.

proč?

Protože mě učíš dobrým věcem a Tvým jazykem je Láska.

děl se tedy o toto učení s druhými; o všechno, co se ode Mě naučíš, se poděl se svými přáteli; oslavujte Mě;

buď Mou radostí a sdílej Mé Utrpení každý pátek; vstup do Mých Ran, obětuj Mi více svého času; žij svatě, obětuj se tím, že rozdáváš všechno, co jsi ode Mě přijala;

nepočítej hodiny, které Mi věnuješ, chci, abys byla velkorysá, chci, abys Mi každý den obětovala svou vůli; obětuj Mi své bolesti, obětuj Mi svá trápení, obětuj Mi i to nejmenší škrábnutí, abych všechno, co Mi obětuješ, mohl použít k zahlazení vašich vin a k vysvobození duší z očistného ohně; nenech tyto věci jen tak procházet, obětuj Mi je a Já je použiji;

pojď, dříve než si půjdeš odpočinout, pomodli se Zdrávas Královno; naslouchám; potěš Mé Srdce, i Srdce své Matky…

(Pomodlila jsem se.)

dobře; pojď, dcero, jdi si odpočinout; žehnám tobě i tvému dítěti; odpočiň si v Mém Srdci, tak jako Já si odpočinu ve tvém; měj důvěru, neměj strach z ničeho, co musíš snášet; Láska tě miluje;