Já, Bůh, existuji
30. září 1986
Pokoj tobě, dcero.
Ježíši, prosím, dej mi světlo, ať Tě mohu vnímat a psát.
Vassulo, modlitba vyřčená jen rty nemá žádný smysl.
(Uvědomila jsem si svou chybu. Požádala jsem Ježíše bez lásky, aniž bych se na modlitbu soustředila. Slova mi nevycházela ze srdce. - Zopakovala jsem tedy svoji modlitbu. Snažila jsem se vnímat každé slovo a pozvedat k Němu svou duši.)
Mluv se Mnou tak, že Mě budeš vnímat, jak jsi to právě učinila. Já, Bůh, cítím. Vnímám všechno a chci z tvého volání cítit lásku, která vychází z hloubi tvé duše, která po Mě touží, která Mě miluje a která myslí vážně každé slovo, které říká. Já, Bůh, existuji a cítím. Každá modlitba, kterou vyslovují jen ústa, ale nevychází ze srdce, zůstává na zemi. Takové modlitby jsou, jako když se někdo marně snaží volat z hrobu. Pamatuj si, že existuji a cítím. Přeji si, aby se Mi všechny Mé děti snažily dělat radost.
|