Tak odpouštím
Povedu tě, jak si přeji
6. prosince 1987
Vassulo, piš:
Já, Pán, si přeji, abyste se s úctou modlili modlitbu Křížové cesty: Nejprve rozsviťte světlo k uctění Mé Matky a obětujte Jí svíci, potom bych vás chtěl vidět pokleknout u každého Mého Zastavení a uctít Mě tím, že budete u Mých Zastavení držet zapálenou svíci.
Pane, už jsi rozvrhl Své plány. Pokorně Tě prosím, abys nám pomohl kráčet po Tvých cestách, abychom oslavovali Tebe, Pána.
Pomohu. Opřete se o Mě a Já vás ponesu.
Vassulo, až se toto uskuteční, připomenu ti druhou událost, která bude hned následovat. Připomenu ti, že už nemáš hledat své pohodlí.
Můj Bože, mluvíš k nám všem?
Ne, mluvím k tobě, Vassulo. Pohleď Mi do Tváře. Připomenu ti, že od této události na sobě pocítíš Mou mocnou Ruku. Bude do tebe proudit Má Božská nauka. Budeš muset být poddajná a ochotná Mi sloužit, být věrná a ctít Mě. Budu tě používat, budeš využita plně, dokonce jako Můj terč. Jsi Má tabulka, maličká. Mám v úmyslu přivést Své ovce zpět k Petrovi.
Pane, můj Bože, už víc než rok jsem Tvou „tabulkou“. Používáš mě každý den a já Tě miluji, protože jsem Ti tak blíž. Můžeš mě používat. Chci Ti být věrná a toužím být Tvou otrokyní.
Vassulo, jak velice tě miluji! Chceš políbit Mé nohy, až se pomodlíš Křížovou cestu?
Ano, Pane, chci.
Pojď, nezapomínej na Mou Přítomnost. Zdá se, že Mě v těchto dnech zanedbáváš.
Můj Bože, dej mi sílu, abych to všechno zvládla. Jak víš, chtěla bych Ti dělat radost, ale mé možnosti jsou chabé. Odpustíš mi?
Ó Vassulo, jak velice tě miluji. Odpouštím ti. Napiš, co jsi viděla.
(Když mi Ježíš říkal, že jsem Ho zanedbávala, vypadal smutně a vážně. Když jsem Ho prosila o odpuštění, Jeho Božská Tvář se rozzářila a se šťastným úsměvem, kdy jsem viděla dolíčky v Jeho tváři, rozpřáhl do široka Svou náruč, abych se vrhla do Jeho obětí.)
Odpuštění bude uděleno vždy bez nejmenšího zaváhání. A učinil jsem, abys Mě dobře viděla, abys mohla říci Mým dětem, jak odpouštím.
Pojď, my, společně.
(Když to Ježíš říkal, pohnul Svým ukazováčkem jako učitel, který klade důraz na to, abych to udělala.)
7. prosince 1987
Vedu tě „neobvyklým způsobem“, ale Já jsem Bůh a volím si cestu, jakou chci. Dny běží, ta chvíle je blízko. Povedu tě, jak si přeji, Vassulo.
| 
