Turín a Svaté Plátno
Buď Mou obětí Lásky

5. října 1987

(Chtěla bych činit pokání za protestantského pastora, jak mě o to žádala Panna Maria. Později odpoledne mi zavolala má sestřenice Ismini, aby mi řekla, že se chystají do Turína v Itálii, a jestli bychom nechtěli jet s nimi. „Konečně“, pomyslela jsem si. Vždy jsem si moc přála navštívit katedrálu, kde je uchováváno Svaté Plátno. Zase to pro mě Ježíš všechno zařídil. Chci jet.

Sestřenice nás zavezla do hotelu, ve kterém obyčejně přespávají. Turín je obrovské město, ale náš hotel byl jen 500 m od místa, kvůli kterému jsem přijela! Ježíš mi to usnadnil. Dorazili jsme v sobotu kolem oběda a za chvíli jsem se vydala do katedrály. Velmi to na mě zapůsobilo. Svaté Plátno bylo umístěné na vyvýšeném místě pod klenbou katedrály. Měla jsem pocit, že jsem navštívila to Nejposvátnější místo. V katedrále vládl Pokoj a Svatost. Vnímala jsem to ve svém nitru, bylo to úžasné.

Potom jsem se vrátila do hotelu. Byl už večer, když se sestřenice vrátila ze svých nákupů. Spěchala jsem jí naproti, abych jí řekla o tom, kde jsem byla, ale nezdálo se, že by mě chtěla poslouchat. Vlastně chtěla, abych si poslechla, co úžasného objevila ona.

Řekla: „Vassulo, prošla jsem tou ulicí alespoň desetkrát, ale nikdy jsem tam za celá ta léta neviděla žádnou sochu Panny Marie. Je obrovská, téměř tři metry vysoká! Je tak krásná, má šaty s množstvím záhybů a modrým pláštěm. Vypadá tak krásně a otevírá náruč, jako by chtěla obejmout svět. Musíš se jít se mnou na Ni podívat. Musela jsi projít kolem, viděla jsi Ji? Po stranách měla atlasové závěsy, rudě červené, zářící a překrásné.“ Řekla jsem jí, že jsem kolem toho místa prošla, ale že jsem viděla jen ty závěsy, které byly vybledlé, napůl červené a napůl žluté. Neviděla jsem žádnou sochu. Řekla mi, že si toho taky léta nevšimla.

Na druhý den, v neděli, mi sestřenice chtěla ukázat tu krásnou obrovskou sochu, a tak jsem jí řekla: „Až poté, co tě vezmu do katedrály, kde je uloženo Svaté Plátno.“ Šla tedy se mnou. Zrovna probíhala nedělní bohoslužba. Zůstaly jsme asi půl hodiny, potom jsme zapálily svíci a šly se podívat na sochu Panny Marie. Když jsme dorazily na místo, má sestřenice téměř omdlela, protože tam žádná velká, ani malá, socha nebyla. Nebyly tam žádné zářivé, sytě červené závěsy, jen ty vybledlé žlutočervené. Ani stopy po soše.

Má sestřenice to nemohla pochopit, ale já jsem porozuměla. Za těmi závěsy byly dveře. Když jsme na ně zatlačily, otevřely se a za nimi byl kostel. „Proto jsme přijely do Turína,“ řekla jsem, „abychom šly do tohoto kostela, který je zasvěcený Panně Marii Růžencové, a činily zadostiučinění. Ta obrovská socha, kterou jsi viděla, nás sem měla dovést. Naše Matka nás zavolala. To ona ti dala vizi velké sochy, dost velké na to, aby tě ohromila a přitáhla nás sem. Chce, abychom v Jejím kostele zapálily svíci a přinesly zadostiučinění za všechna ta slova, která řekl ten pastor.“ Šly jsme dopředu ke zlaté soše Panny Marie s Ježíškem a tam jsme zapálily svíci a modlily se k Ježíši, aby odpustil nám i pastorovi.)

Ježíši, je to tak správně?

ano, Vassulo, je to přesně tak, jak jsi to vylíčila;

pozvednu tě k Sobě, jakmile dokončíš své poslání; Má Duše po tobě touží; Vassulo, naslouchej Mé Matce;

Vassulo, řekni Ismini, jak velice ji miluji; dítě, dala jsem jí tento Svůj obraz, abych získala vaši pozornost a zavedla vás do Svého Kostela; Mé milované, jak velice vás miluji; vzdávejte Nám chválu, milované, vzdávejte Nám chválu; konejte pokání za své bratry;

uvědomte si, jak jsme vám všem nablízku; Vassulo, nikdy neztrácej odvahu, neboť jsem po tvém boku; vždy se spoléhej na Ježíše; dcero, přemýšlej o Ježíšově Umučení; žij pro Něj, oslavuj Ho;

Toto všechno mohu dělat jen s Tvou a Ježíšovou pomocí. Chci Vás chválit.

miluji vás všechny! žehnám Ismini; požehnala jsem jí i jejímu manželovi ve Svém Kostele;

Velebím Tě, Panno Maria.

Já ti též žehnám;

(Později:)

Odpusť mi, Pane, mou naprostou nehodnost, má selhání a nedostatek jakéhokoliv dobra, neboť toto vše Tě musí urážet.

všechno ti odpouštím;

Miluji Tě, můj milovaný Pane.

pokaždé, když Mi říkáš, že Mě miluješ, promíjím všechny tvé nedokonalosti, přehlížím je a nedovoluji, aby na tebe dopadla Má božská Spravedlnost, Vassulo, neboť jsi skutečně nevýslovně ubohá; mírníš Můj hněv, když Mi říkáš, že Mě miluješ;

(Ježíš se mi zdál velmi vážný a měla jsem z Něho strach.)

Mám z Tebe strach.

Já jsem Láska, proto se Mě neboj;

Ó, Ježíši, kdybych jen nebyla tak zlá, nevděčná a jízlivá.

mám s tebou soucit, a právě kvůli tomuto soucitu proti tobě vzplanu jen zřídka;

Vím, že si nezasloužím ani kapku milosti. Byl jsi ke mně příliš dobrý, trpělivý, nikdy ses na mě nerozzlobil. Miloval jsi mě i s mými chybami. Zhýčkal jsi mě.

Vassulo, neboť takové je Mé Milosrdenství!

Ježíši?

Já jsem;

Můj Bože?

Já jsem;

Prosím Tě, uč mě milovat Tě více a tak, jak si přeješ, abys mě mohl ušetřit a abych Tě já mohla velebit.

maličká, jsem tvůj božský Učitel, který tě bude vyučovat; nikdy nepochybuj, nikdy nepochybuj o Mém Odpuštění;

Ne, Pane, nebudu pochybovat. Učiň mě hodnou Tebe kvůli Tvé Milosti a kvůli tomu, že ses mi zjevil, dovol mi Tě oslavovat. Zakaž mi hřešit a stále Tě urážet svými hříchy, Milovaný.

veleb Mě;

Ježíši, velebím Tě. Otče, miluji Tě.

chtěl bych tě vidět na Své Křížové cestě;

Ó, Ježíši, jak? Chci, ale jak? S kým? Kdo mě povede?

(Mé oči se naplnily slzami zoufalství.)

šetři své slzy pro chvíle, kdy budeš slyšet, jak urážejí Mou Matku;

Ó Ježíši, pomoz mi!

dcero, opři se o Mě a dovol Mi poučit tě; udělej Mi radost tím, že budeš poslušná jako dosud; pojď, buď u Mě, miluji tě;

Miluji Tě, Ježíši. Měj soucit s mou nevědomostí.

mám; buď Mou radostí a říkej: „Pane, dovol mi být Tvou obětí, obětí Tvé planoucí Lásky; chci Tě vzývat, Tebe a jen Tebe, s Tebou natažena na Tvém Kříži a nehledíc napravo ani nalevo; přeji si mírnit Tvou žízeň tím, že pro Tebe získám duše; chci být obětí Tvé Lásky; miluji Tě;“ řekni to!

(Řekla jsem to.)

od této chvíle už nikdy neopustíš Mé Srdce, Vassulo; vyber si, Vassulo; buď tvůj život, nebo život oběti; vyber si;

Ježíši, nechci, abys mě opustil. Chci být s Tebou, po Tvém boku.

pak jsi volila dobře, budeš Mi podobná; buď obětí Lásky; květino, pokveteš v Mém Světle;

Děkuji Ti a dobrořečím Ti za všechno, co mi dáváš, a za soucit, který se mnou máš.

žij v Mém Pokoji, dcero; nikdy nezapomínej na Mou Přítomnost; dovol Mi odpočinout si v tobě, neboť tam je Můj domov;

Ježíši, děláš mě šťastnou a učím se od Tebe.

květino, jsem tvůj Mistr a Bůh; pojď, společně, my?

Ano, Pane.