Neboj se a kráčej kupředu
Garabandalská zjevení jsou pravá
Shromáždi kolem Mne Mé děti

4. září 1987

(Ježíš mi dal poselství do mého soukromého notesu, které mě vyděsilo. Vstala jsem a poselství odložila. Později, když jsem šla psát, Ježíš poselství zopakoval. Začala jsem se bát. Stejně jako jednou před tím, mě mé vlastní myšlenky zahnaly do kouta. Ptala jsem se sama sebe a Boha: „Proč já?“ Proč vlastně začalo všechno toto zapisování, proč se takhle cítím, spojená s Bohem? Jaká jsem byla před půldruhým rokem a jaká jsem teď. Žiji v Pravdě a cítím se odpovědná za všechno, co se děje. Cítím, že bych se měla Bohu líbit. Pak znovu pochybnosti, pochybnosti, které mě přinutily, abych Ježíši nedůvěřovala. Přišla jsem k Němu s pochybnostmi. Věděl to. Měla jsem v úmyslu napsat něco sama, abych to byla já, kdo má pod kontrolou svoji ruku.)

Ježíši?

Já jsem; nuže? můžeš to zkusit znovu;¹ 

piš... piš! Láska, Láska, Láska, Láska;

(Ty tři tečky jsou na místě, kde jsem se snažila psát sama, ale nešlo to. On pak napsal: „piš“ a donutil mou ruku napsat čtyřikrát „Láska“, zatímco já jsem se snažila svou ruku zastavit.)

Já jsem Láska; připomenu ti, že jsem na tvá ramena vložil Svůj Kříž Pokoje a Lásky; vzhůru! vzhůru! napřim se! zvedni se! dcero, chápeš, proč jsem tě vychoval? vychoval jsem tě, abys sjednotila Mou Církev; oltáři, copak jsem neřekl, že uslyšíte pravdu z úst dítěte, nikoli učence? řekl jsem, že učení budou naslouchat a naslouchat, ale nepochopí, že se budou dívat a zase dívat, ale neuvidí, neboť jejich srdce se zatvrdilo; zakryli si uši a zavřeli oči; 

Vassulo, vzkřísil jsem tě z mrtvých a poučoval tě Moudrostí; neboj se a kráčej kupředu;

(Ježíš mi dal vizi mne samotné, jak stojím naproti Němu. Cítila jsem se nejistě. Couval přede mnou, držel mě za ruce, a tak mě vedl, abych kráčela dopředu.)

Ó, dcero, jak jen tě miluji! květino, všechno, co cítíš, přichází ode Mne; pokračuj vpřed;

(Cítila jsem se jako bych dělala své první krůčky a měla z toho velkou radost!)

Vassulo, tvá nesmělost Mě uchvacuje; dcero, zapiš slovo:

Garabandal 

Vassulo, když jsem tě vyburcoval ze spánku, bylo to nejen proto, abych tě probudil, ale i proto, abych tě mohl použít, milovaná; tvé očišťování nebylo pouze proto, abych tě očistil, ale i proto, abys cítila Mou Přítomnost a byla v Mé Přítomnosti; použil jsem tě nejen k zapsání Svých Poselství a tužeb, ale abych také zaznamenal Svá požehnání Mým dětem z Garabandalu;

přicházím k oslavě Svého Poselství, oltáři, udržuj tento plamen hořící; Svou Mocí obnovím Svou Církev; miluj Mě, nekolísej, opři se o Mne a odpočiň si, pomohu ti postupovat vpřed; ta hodina je blízko, modli se se Mnou;

„Otče, zachraň mne ve Své náruči,
dovol mi spočinout u tebe,
posvěcuj mě, Otče,
tím, že mi dovoluješ přebývat u tebe,
odpusť mi mé hříchy tak
jako já jsem odpustila ostatním;
Sláva Bohu, mému Otci,
kterého velebím;
Amen;“

5. září 1987

Vassulo, neboj se, napiš slovo Garabandal;

Garabandal je pokračováním předešlých znamení; Garabandalská zjevení jsou pravá, věřte vy všichni, kdo jste neviděli... dcero, použil jsem tě, abych se skrze tebe mohl dát poznat; Má Matka se zjevila Mým vyvoleným duším; z jejích úst vyšla Pravda, ale mnozí z Mých kněží označili tato zjevení za pochybná, někteří je úplně odmítli;

zjevuji se tvým prostřednictvím, abych rozptýlil tuto pochybnost o Garabandalu; Garabandalská zjevení jsou pravá a Mé děti skutečně viděly Mou Matku a slyšely Její Poselství; Vassulo, budeš muset podstoupit ještě větší zkoušku, která učiní Můj Kříž na tvých ramenou ještě těžším a která ještě víc naplní Pohár Mé Spravedlnosti; předem jsem varoval svět;

Můj Bože, je pravděpodobné, že jen málo lidí ví o této události.

to je pravda, mnozí to nevědí kvůli pochybnostem a strachu, které zatěžují Mé kněžské duše; svými pochybnostmi popírají Má Božská Díla, zapomněli, že jsem Všemohoucí; pro svá zatvrzelá srdce ztratili svou duchovnost, oslepeni hledají beze světla a bez Moudrosti;

všechna Má Díla byla vždy dána prostým dětem, nikdy učencům; Má Díla se v jejich očích zdají neortodoxní, ale to je tím, že se se Mnou srovnávají;

od počátku časů jsem vás nikdy neopustil;² Vassulo, vzpomínáš si na Farizeje;

Ano, Pane.

v jednu chvíli Mě obžalovali, že kážu proti Mojžíšovu Zákonu; jaký je v tom dnes rozdíl? byl jsem obžalován z toho, že všechno převracím a že jednám v rozporu s jejich Zákonem; dnešní obžaloby a pochyby od toho nejsou příliš daleko; dovol Mi, abych ti řekl, že ti, kdo napadají zjevení a Poselství, jsou ti, kteří Mě zraňují; jsou trny v Mém Těle; před nějakým časem³ jsem ti řekl, že tě Božskou Silou povedu do samotného nitra Svého Krvácejícího Těla; řekl jsem ti, že Svým prstem ukážu na ty, kdo Mě zraňují; Já jsem Ježíš Kristus, Milovaný Syn Boží; Vassulo, neboj se, neboť jsem před tebou;

6. září 1987

Ježíši?

Já jsem; což tě kdy opustím? květino, ověnči Mě láskou; shromáždi kolem Mne Mé děti, ať jim požehnám; Já, který jsem na ně čekal, jsem čekal na tuto hodinu; přicházím, abych je přijal a požehnal jim; shromáždi Mé milované, Mé vlastní, Mé beránky; obejmi je pro Mne, pohlaď je pro Mne, připomeň jim Mé Zaslíbení; miluj je, sjednoť je; pojď blíž ke Mně, dovol Mi tě vést Moudrostí;