ZPÁTKY K WEBU: http://www.tlig.org/cs/spirituality/letters/911b/VELIKOST PÍSMA: NORMÁLNÍ - VELKÉ

CZ » Spiritualita » Dopisy  » Proroctví o 11. září »

 

Proroctví o 11. září

Vassula, 10. ledna 2002 v Římě

"Probuď se ze spánku,
vstaň z mrtvých,
a zazáří ti Kristus."
(Ef 5,14)

Drazí přátelé TLIG,

Ať je požehnání našeho Pána Ježíše Krista a našeho Otce v nebesích s každou rodinou. Chci poděkovat každému z vás za všechno úsilí při šíření poselství našeho Pána, ale také vám chci poděkovat za vaše modlitby a Mše svaté obětované za mě a za členy mé rodiny, kteří jsou nemocní.

Chci se dále znovu dotknout proroctví, které Pán dal 11. září 1991, deset let před oním hrozným dnem v New Yorku a událostmi, které následovaly. Ale než k tomu přistoupím, chci říci několik slov. Ti, kteří mě znají, si museli všimnout, že během těch 16 let, ve kterých dostávám od Pána toto prorocké zjevení, jsem v žádném ze svých svědectvích, a bylo jich mnoho (více než 700), nikdy nepředkládala apokalyptické problémy ani nehovořila slovy hrůzy a děsu, ani nezvedla své ruce k prorokování, že bude konec světa (z čehož mě mnozí falešně obviňovali), ale moje promluvy byly o sladkosti a něžnosti našeho Pána. O nesmírné lásce, kterou k nám má, a o tom, jak změnit naše životy v neustálou modlitbu. Moje volání mělo oslovit každého tím způsobem, jak Pán chtěl, abych vás oslovila: připomínáním vám všem, že jsme syny a dcerami Nejvyššího, a proto královského původu, neboť náš Otec je Král králů, on je Majestát a Nádhera a my jsme dědici jeho Království. A poslouchejte mě - nikdo, nikdo by to neměl odejmout z vaší mysli. Jsme Bohu velmi drazí. Také jsem říkala, že bychom měli změnit své životy a žít v jednotě, ne rozděleni. Také jsem oslovila různé Církve po celém světě, aby se usmířily a sjednotily, a zároveň jim připomínala, že my všichni žijeme, dokonce i nejvyšší hodnostáři, v hříchu. Proč? Protože naše rozdělení je hřích a Písmo říká, že: „Každý, kdo ví, co je správné, a nečiní to, se dopouští hříchu.” (Jm 4,17) Takže každý ví, že rozdělení je proti Boží vůli, a přesto až dodnes zůstáváme rozděleni. Písmo nemůže být odmítáno.

Když Kristus řekl Otci, „ať jsou všichni jedno v nás, jako jsi ty ve mně a já v tobě, aby tak svět uvěřil, že ty jsi mě poslal." (J 17, 21), tuto Kristovu úpěnlivou prosbu k nám, abychom se takto sjednotili, bylo to jasně v souladu s tím, že celé stvoření bude (musí být) pohnuto k duchovní jednotě, a ne k jednotě na papíře nebo podepsáním smlouvy. Ale taková duchovní jednota, která ovlivní celý svět, nemůže být učiněna bez Božího svatého Ducha, jenž uděluje jeho moc lidstvu. Duch svatý tedy musí povolat nové apoštoly, aby šli a evangelizovali svět a přitáhli celý svět k víře v Krista. Proto, vzhledem k našemu stávajícímu rozdělení a k současnému stavu světa, chci říct, že v tomto ohledu Církev ukazuje svou slabost. Stále, přes naši slabost a ubohost Duch svatý, který zná naše chyby, nikdy nepřestal vylévat svou milost na lidstvo a zahrnuje nás svými dary. Je venku a působí velký hluk, aby nakonec i hluší, kteří se zabarikádovali uvnitř, ho slyšeli a konečně otevřeli dveře svých srdcí, a ti, kteří byli mrtví, tak přišli k životu. Z nebytí najednou budou mít více života. I když toto rozdělení nepochází přímo od nás, ale od našich předků, přesto jsme vinni, protože je udržujeme při životě tak dlouho, dokud zůstáváme rozděleni. Církev se musí upevnit a jediná naděje pro upevnění Církve je jednota. Jedinou nadějí na změnu světa je jeho evangelizace, kéž by mi proto Církev radši podala ruku, než aby mě pronásledovala, abych zastavila vanutí Ducha svatého!

Svět, jak dnes vidíte, je v naprostém chaosu. Chaos nastává z velkého odpadlictví. Odpadlý svět, jak tomu je, nemá žádné místo pro Boha, neboť je zaměstnán seberealizací. Dnešní svět odmítá oslavovat Boha a žijeme v době, kdy každé dobro je přeměněno ve zlo. Pro naše rozdělení jsou křesťané buďto ustavičně odkřesťanšťováni, nebo neustále upadají v omyl. Tato generace nežije v lásce Boží. Jak nám jednou řekla Panna Maria, svět žije v egoismu, sobectví, chamtivosti, nenávisti, neřesti a hříchu a k tomu všemu odmítá Boží dobrotu. Jak bychom pak mohli očekávat, že bude Církev důvěryhodná v očích ostatního světa, když káže mír, lásku, jednotu, bratrství a smíření zemím, které vraždí své lidi, když my, v té samé chvíli, v našem vlastním středu, vraždíme Tělo Kristovo tím, že po sobě střílíme otrávenými šípy? My, Královský dům Kristův, jsme vyměnili naši slávu za hanbu. Bůh volá nás všechny a zve nás k jednotě, "aby tak svět uvěřil." (J 17, 21) A tak jen když bude Církev uzdravena tím, že se sjednotí, a znovu získá svou sílu, jen tehdy bude schopna usmířit svět s Bohem. Právě tehdy, kdyby byla upevněna, bude schopna přemoci všechny temné síly a zla, které zatemnily náš svět, a vláda zlého bude přemožena.

Když mluvím o tom, jak svět upadl do odpadlictví, samozřejmě tím nemíním každého, ale většinu, velkou většinu lidí. V těchto posledních dnech jsme si všichni všimli, jak svět trpí více než dříve. Pozorujeme, jak mnoho zemí je ve válce nebo na pokraji války. Po celém světě se vyskytuje mnoho ničení a také nemocí. Všude stoupá nezaměstnanost. Před těžkými sněhovými bouřemi nastaly povodně, které si vyžádaly mnoho životů. Stáda skotu a ovcí jsou porážena po tisících, což ruinuje farmáře a přináší nedostatek masa, a lidé se kvůli tomu bojí jíst hovězí. Požáry (jako ten v Austrálii) a sesuvy bahna, které pohřbily tolik lidí v Brazílii. Krutá zima, v níž umrzly stovky lidí v Rusku a Polsku atd.

Nyní byste mohli namítnout, že tyto věci se tu a tam vždycky stávaly v dějinách. Můžete říci od minulého září, že rok před ním a ještě jeden rok před ním jsme byli ve stejné situaci, nebo se naše situace zhoršila?

Ještě jednou se podívejme na proroctví z 11. září 1991. Mimochodem, kdybych měla čas, sepsala bych malou knížku, ve které bych uvedla všechna proroctví z poselství TLIG, která se vyplnila. Je jich mnoho. Dokonce detailyi, které ne mnozí, jsem si jista, pochopili. Například historické události v Rusku do dneška. Církev v Rumunsku. Druhé letnice, volání Dvou Svědků, jenž jsou podle Písma božského původu a představují Ježíše a Pannu Marii, (úplné vysvětlení bylo uvedeno  24. prosince 1991 atd.)

Dodnes dostávám poselství od Boha, který stále čeká na to, že se mu každé srdce otevře. Podle toho, co říká, není velká odezva od věřících, aby se opravdu rozhodli pro Boha a polepšili své životy. Hodně se jich vrátilo zpět ke svým „zvratkům„ a to nám znovu připomíná podobenství o semenu. Jiné podobenství, které nám Pán připomíná, je to o otci a dvou synech, které požádal, aby šli pracovat na vinici. Další podobenství, které nám připomněl, je o talentech. Ve svém milosrdenství na nás Bůh vylévá svou posvěcující milost, aby nás oživil a obnovil svůj Dům. Zatím neodpověděli Pánu zcela všichni. Mnozí jsou dosud vlažní, nebo ještě hůře stále lhostejní k jeho volání. My všichni víme, jak nekonečně bohatý je Bůh ve své milosti. Mnozí z vás byli mrtví (také já) kvůli hříchům a lhostejnosti k Bohu, když jsme všichni následovali cesty tohoto světa a byli snadnou kořistí pro Satana, stali se dokonce jeho hračkou, protože on ovládal naše životy. Ale náš Pán nás miloval (když ke mně poprvé promluvil anděl o Bohu, řekl mi, že Bůh je blízko mě a miluje mě), Bůh nás tolik miloval, že nestál a nedíval se, jak jdeme do ohně, on, dalo by se říct, se sklonil na naši úroveň, aby se k nám přiblížil tím, že projevoval své nekonečné milosrdenství, a ačkoliv jsme byli mrtví pro naše hříchy, přivedl nás k životu. Ano, bylo to skrze milost, že jsem byla zachráněna a stejně tak mnozí z vás. Nezasloužili jsme si to, neboť naše zásluhy nebyly žádné.

Takže, co říká poselství na začátku? Říká: „Mé oči dnes shlíží na svět, sleduji národ za národem, zkoumám duši za duší, pro trochu vroucnosti, pro nástin velkorysosti a záchvěv lásky, ale tak málo se těší mé přízni.” Zde se pozastavím a vysvětlím to. Když Pán říká, že nenachází žádnou vroucnost ani velkorysost ani lásku, kterou by Mu někdo nabízel, tak tím nemá na mysli, že by se to týkalo pouze Jeho, ale též vztahů, které jsou mezi námi. Písmo říká: "Řekne-li kdo: "Já miluji Boha," a přitom nenávidí svého bratra, je lhář..." (1 Jan 4, 20). Láska chybí, velkorysost a laskavost mezi námi stále chybí. Další slovo z Písma je málokdy následováno: "Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi; v tom je celý Zákon i Proroci." (Mt 7, 12), stejně jako: "Kdo nenese svůj kříž a nenásleduje mne, není mne hoden. Kdo nalezne svůj život, ztratí jej; kdo ztratí svůj život pro mne, nalezne jej." (Mt 10, 38-39). Jinými slovy, člověk musí sloužit druhým, starat se o druhé, obětovat své pohodlí a přivádět duše k Bohu. Toto pořád není (u)děláno. Jak jsem řekla, mnozí, vzdáleni od Pána, žijí sobecky pouze sami pro sebe, bez nejmenšího zájmu o potřeby chudých, nuzných a osamělých.

Následující slova dále jsou: „jen málokteří se starají, aby žili svatý život, a dny letí a hodiny jsou nyní sčítány před velkou odplatou. Moje města (duše) se stala nevěstkami – ztratila cit! Stala se citadelou pro démony! Vše uvnitř zkažené, sežráno červy! Skrýš pro zmiji a škorpióna! Jak mohu nechrlit na tyto odpadlíky Svůj očišťující oheň?” Náš Pán, zklamaný námi, neboť vidí, že přes jeho milosrdné volání jen málokteří chtějí poslouchat, protože jejich nevěra překryla to lepší z nich. Ostatní nejen že odmítají věřit, ale berou jako své poslání a povinnost bojovat proti každému Božímu kroku v tomto poselství, a proto dusí oheň milosti svatého Ducha, který může ozářit naše nitro a odvrátit katastrofické události, které se mají stát.

Potom říká: „Země se bude chvět a třást a každé zlo postavené do Věží se zhroutí v hromadu sutin a bude pohřbeno v prachu hříchu!” Tuto část jsem vám již vysvětlila na této webové stránce. Týká se mrakodrapů dvojčat v New Yorku, že dokonce před tímto proroctvím, asi tři roky před ním, když jsem jednoho dne sledovala v televizi dokumentární pořad o Manhattanu (New York) a v záběru z moře ukázali město, viděla jsem, co se stalo 11. září 2001. Viděla jsem kouř a apokalyptickou scénu a přistihla jsem se, jak říkám: „a toto všechno už nebude…” Na toto poslední ústní proroctví mám dva svědky.

Potom přijde úpěnlivá prosba od Krista, ve které nás žádá: „modlete se, aby Otcova Ruka nedopadla v zimě.” Myslím, že jsme se nemodlili dost, protože Ruka Boží dopadla skutečně právě před příchodem zimy! V jednom z nejchladnějších roků, jak jsem již řekla, tolik lidí zemřelo mrazem v Rusku, Polsku a v Turecku, i v Řecku. Je to velmi kruté. Proroctví dále mluví o „plamenech a hřmění" „S hromy a plameny nečekaně navštívím ostrovy, moře a kontinenty." Podívejte se, jak je Austrálie zkoušena ohněm. Ale to není všechno, oheň znamená také válku.

Proto co následuje, je připomínkou všem těm, kteří bez bázně potlačují milosrdné volání Boha, dokonce je nazývají zlem a tím na něj házejí bláto, rouhají se Duchu svatému, a páchají tak neodpustitelný hřích. Toto je to, co říká: „Čti naše poselství a přestaň pohrdat a být hluchý, když hovoří nebe. Ztište své hlasy a budete slyšet naše. Dvakrát myslete, než začnete soudit. Uvažujte více než dvakrát, než zavrhnete díla Ducha svatého. Neušetřím nikoho, kdo se vysmívá Duchu svatému, otevřeně se mu rouhá.” Potom nám připomíná, co čeká na ty, kteří se rouhají: „Spravedlnost je pošle dolů do podsvětí.”

Pokud se některých myslí a srdcí není možné jen tak snadno dotknout, je to snad proto, že se staly příliš technickými a naneštěstí příliš racionalistickými. V tomto technickém prostředí je Kristovo milosrdenství mařeno (narušené), stejně tak i prostota duchovního života v Bohu. Ale pravým důvodem je, že tito lidé zde v životě na zemi nikdy neměli představu Boha (jaký je), a proto se s Bohem nikdy „nesetkali” a nikdy s ním důvěrně nehovořili. Jinými Slovy, oni Boha neznají. Neznat Boha je hřích. Ach, a tak mnozí jsou v tomto hříchu! Tedy opět, kdyby nám bylo dovoleno, nebo raději kdyby Duch svatý směl vanout v každém z těch zavřených srdcí dechem zmrtvýchvstání, tak v tomto zmrtvýchvstání vstanou a uvědomí si, že pro evangelizaci je nezbytné usmířit svět, který je příliš odvrácen od Boha. Evangelizace odkřesťanštěné společnosti je také prostředkem k tomu, aby se lidé všech ras a vyznání směli vrátit k Bohu a začali hledat Boží Tvář. Každý tvor na zemi by mohl přinášet prospěch, a když se tak vzdá Bohu, Duch svatý učiní ostatní a odstraní všechny překážky, které jim zabraňují v úplné božské jednotě lásky s Trojičným Bohem. Takže člověk by měl být velmi opatrný, aby neubližoval Mystickému Tělu Kristovu, když se domnívá, že činí dobro tím, že hasí oheň Ducha a potlačuje rozmanitost darů, které (Duch) rozděluje pro blaho Církve, ale měl by dovolit, aby jeho plamen očistil a obnovil tento zkažený svět v nové nebe a novou zemi, v nový zářící Jeruzalém. Co říkám nyní, zní velmi apokalypticky, ale my přece žijeme v apokalyptické době, a jestliže to někdo popírá, tak mi také povězte, jakou kuklu jste si to nasadili, že se na tom rovněž podílíte…

Pán končí své poselství tím, že nás ještě jednou žádá o pokání! A žádá Otce, aby se slitoval. Dále říká, že ho brzy uvidíme jako Soudce. Když Bůh odvrací svou svatou tvář, člověk to cítí, ale když se na nás dívá, je to jako paprsky slunce, které na nás svítí a dávají nám radost a teplo. Takto někdy cítím, že od 11. září svět udělal něco, co způsobilo, že Bůh od něho odvrátil svou tvář. To neznamená, že jeho láska se zmenšila, ale zdá se, že sklízíme to, co jsme zaseli.

Ale slyšte mě, triumf Dvou srdcí musí přijít a já vím, věřte mi, je už za rohem. Bůh zvítězí, on musí! Ano! Cožpak neřekl, že Jaro přijde na tuto zem? A že přijde jednota tak rychle a neočekávaně jako padl komunismus? TLIG poselství je poselství naděje. Ano, skutečně nás Bůh varoval, že na sebe přivedeme všechny druhy pohrom, válek atd., pokud nebudeme činit pokání. Svět nechce dělat pravé pokání. Stále nám slibuje Ducha svatého jako nikdy předtím v dějinách. Musíme být pozorní a modlit se. Musíme růst v lásce jeden k druhému, musíme být dobří, musíme být dobří, musíme být dobří a štědří a také sloužit a pomáhat utlačovaným, především však musíme žít Bibli a oživit psané a k tomu hodně přispívá jeho TLIG poselství.

Modlete se za hříšníka, kterým jsem,

Vassula