10. - 14. prosince 1986
10. 12. 1986
Dcero, buď Mi blízko. Já jsem Bůh Všemohoucí. Oslavuj Mě tak, že budeš probouzet Moje děti. Říkej jim, aby četli Moje Slovo, řekni jim, aby četli, jak volám tebe i je.
Ach ... chci Tě poslouchat, ale třesou se mi kosti z jejich reakce. Později by se mohli začít bát.
Máš na mysli jejich zneklidnění. Mluv k nim a neměj obavy z nikoho.
Můj Pane, nevím, jak to všechno zvládnout. Dokonce ani nevím, jak mluvit. Nikdy jsem takové věci nedělala. Nemůžeš mi dát Tvá slova do srdce a do úst?
Dám ti je.
Můj Pane, není to tím, že bych nechtěla, já prostě nevím, jak hovořit.
Já vím, plně se na Mě spoléhej. Dám ti do úst vhodná slova a pozvednu tvé srdce Svými vlastními slovy. Dobře znám tvé možnosti. Odvahu dcero.
14. 12. 1986
Jsem ochotná Tě následovat a stát se čímkoliv si přeješ, protože Tě miluji, Pane. Přimknu se k Tvým rouchům a i když moje nohy nebudou chtít jít vpřed, pak mě táhni. Možná mě potkají chvíle slabosti, ale já opravdu chci, abys mě přivedl tam, kam chceš, abych šla. Toto všechno Ti říkám teď, když se cítím silná. Ve Svém Soucitu promiň moji slabost. O to Tě nyní prosím, Pane. Toto je moje dohoda s Tebou, Pane Ježíši Kriste.
Slyšel jsem tě, dítě. Já, Ježíš jsem tě slyšel, milovaná.1 Jdi v pokoji, nemusíš si dělat starosti, protože Já jsem tvůj Učitel. Ode Mě se naučíš všechno. Pohleď, brzy bude vidět Jitřenku. Raduj se! Brzy budu s vámi se všemi.
Požehnaní jsou ti, kteří mají čisté srdce, protože oni uvidí Boha.
Opravdu se toto děje? Opravdu Tě slyším pokaždé, když mluvíš? Bylo mi dáno Tvé Jméno, skutečně je to pravda?
Je.2 Jsem zde.
Jsi to opravdu Ty?
Jsem. Já, Ježíš jsem zde.
Ó Pane, prosím, otevři jejich srdce, aby Tě mohli přijmout.3
(To mi vyšlo z úst spíše jako stížnost než modlitba.)
Jsou připraveni Mě přijmout?
Nevím, ale jistě jim můžeš pomoci, aby byli připraveni pochopit!
Pomohu jim, počkej a uvidíš. Buď pozorná, Vassulo, protože Já budu brzy s tebou. Miluji tě.
| 
