Budu se starat o to, co ti chybí
27. září 1995
Můj pohled je zastřen Nocí,
neboť stejně rychle,
jako jsi ke Mně přišel, Svatý,
tak stejně rychle jsi mi přes oči
přehodil Svůj závoj,
neboť tak jsi to chtěl, Milovaný Otce,
abych byla zcela Tvá,
abych na Tobě byla závislá
a abych byla hračkou
ve Tvé Mocné Ruce,
abych se od té chvíle
pro Tebe stala vyhnancem.
Líbí se Ti vyznačovat mi cestu,
abychom Ty i já kráčeli spolu.
Já, svírající lem Tvého pláště
z obavy, abych Tě neztratila,
a Ty, jako Král obklopen Svou armádou,
vedoucí mě tam, kam jsi určil.
V cestě nám stojí závistiví lidé,
kteří chtějí narušit
naše nádherné putování.
Vztahují na mě ruce,
aby mě roztrhali na kusy,
avšak Ty, Pane,
svým majestátním způsobem,
pozvedáš mou duši a unášíš ji,
aby byla spolu s Tebou nesena větrem.
Pak Ty a já oslavujeme Tvou Moc.
Tvými úsměvy,
Tvou dětskou radostí a potěšením
se stáváme společníky
a tvůrci našeho přátelství.
Křížíš plány našich nepřátel,
zatímco mi Tvá Ústa zpívají
písně osvobození.
Pro mne otevíráš bránu Svého Srdce,
abych vešla
a ukryla se v Jeho hlubině.
Má duše se raduje v Pánu.
On má moc každé srdce roztavit
ve Své věrné Lásce.
Když je má duše utrápená,
na nic nečekáš,
a ukazuješ mi Svou Lásku
a ve Své horlivosti mi Svým objetím
dodáváš odvahu.
Tvůj pohled, Potěšení Otce,
má moc proměnit každou duši
ze smuteční písně
v požehnaný hymnus.
Ano, Pane, není pochyb, že Ty můžeš
proměnit Svůj lid v chvalozpěv,
a měnit jeho rytmus,
aby udržel tón Tvého Hlasu,
protože Ty nikým nepohrdáš
a zůstáváš nám nablízku, vždy a všude.
Má Radosti, oslavuj Mě! zůstáváš stále se Mnou, s Mým Duchem i s Mým Otcem; spolu se svým rádcem přinášej světu toto dílo Milosrdenství, které ti dáváme;
Nechci podlehnout duchovnímu úpadku a stáhnout sebou i svou misi. Prožívám Noc.
nestarej se o to, co přesahuje tvé chápání a tvé síly, neboť Já Sám se budu starat o to, co ti chybí; dej Nám tolik, kolik můžeš, nevšimla sis? i když jsi byla ničím, bylo Mě na tobě vidět; ve tvém zármutku jsem měl úspěch; skrze tvé velké zkoušky jsem naplnil mnoho srdcí Svými Poklady; udělal bych to, kdybych tě nemiloval? mám v úmyslu i nadále zakrývat tvé oči Svým závojem, abys neměla příležitost zarmucovat Mě tím, že by ses stala pyšnou; tak jednám se Svými vyvolenými dušemi, abych je přivedl k poslušnosti a pokoře; Já jsem Král a vládnu nad nimi, aby dosáhly dokonalé dobroty pro slávu Naší Trojičné Svatosti; a jako jsem kdysi říkal Svým učedníkům, tak říkám i tobě: „když to víte, jste blahoslavení, činíte-li to;“
tvůj Ježíš, který tě miluje; ic
| 
Jan 13,17
