Ohnivá bouře brzy odplaví tuto špatnost
Mnohé vrátím Životu

8. února 1995

Kdo by měl s námi soucit
a trápil se kvůli nám, když ne Ty?

Stále doufáme v Pokoj,
ten Pokoj, který nám odkázal Tvůj Milovaný Syn ....
Hřešili jsme proti Tobě
a proti všem mocnostem Nebes.
Přestali jsme existovat,
protože jsme odvrhli Tvé Svaté Jméno,
které je naší identitou: Zdrojem-Života.

A teď, tato Velká Vzpoura, toto Odpadlictví,
požírá Tvůj Dům jako rakovina.

Ó můj Jahve!
Jasnější než milion sluncí,
jak může člověk nevidět Tvou zář,
když kolem něho kráčíš?
Jak může někdo říkat:
"Není žádný důkaz, že Hospodin jde kolem.
Není vidět žádnou známku Jeho přítomnosti."

Bože!
Jsi jako šíp vystřelený na značku,
a oni, i když mají oči,
nemohou vidět, že šíp proletěl
a zasáhl už svůj cíl.

Ó náš Bože,
jsi naše Naděje,
přijď nyní, v tomto roce,
neotálej obnovit Své zbořené oltáře
a znovu vystavět Svá města
a Svůj Dům.

Ach, Vassiliki! Přestaň vzdychat, slyšel jsem tě. Má Ruka je silnější než ruce Mých nepřátel. Brzy se ti dostane útěchy a napravím Svůj lid a občerstvím vaše kněze. Obnovím Své oltáře a znovu postavím Svá města.

Ale nejdříve musím potrestat nezákonné, kteří jsou první, pokud jde o podlost. Polykají odpadlictví, jako by jedli Chléb Života. Dokonce i dnes, kdyby litovali, udělil bych jim Svou milost a odpuštění, ale nic od nich neslyším. Jak mohu odložit Svůj prudký hněv a odvolat Svou Spravedlnost, když tato generace nepřestává vzdávat velké pocty ďáblu?

Je o Mně známo, že jsem dobrý a odpouštím a ze všech nejvíc miluji, ale kdo z těchto odpadlíků Mě dnes vzývá, volajíce ke Mně: "můj Otče"? Proto ohnivá bouře brzy odplaví tuto špatnost a hřích. Nikdo z vás nezná ten Den, a jestli někdo říká, že zná, pak nepřichází ode Mne ....

Navštívím vás v době, kdy to budete nejméně čekat, v hodině bez znamení. Náhle, neočekávaně, budete navštíveni hurikánem plamenů sžírajícího ohně. Co čekáte, to přijde. Budu mluvit a když budu mluvit, Můj Hlas bude tavit prvky země spolu s jejich nepravostí a vinou. Miluji vás všechny nepřestávající láskou a Můj cit k vám nelze slovy vyjádřit, ale má být Mé Jméno pořád uráženo?

Trápí Mě to, co musím udělat a naplňuje Mě to zármutkem, protože Mě netěší trestat vás. Ke Své nelibosti vás budu muset napravit ohněm.

Vzdychej, dcero, kvůli nekajícím. Uskutečním Svůj záměr a dokončím Svůj Plán. Pokud jde o ty, kdo nenaklonili své ucho Mému Hlasu a bránili Mému Slovu, říkám vám: netrapte se, Mé Oči všechno vidí, budu soudit každého z vás podle toho, co dělá. Tak jako vám zjevuji věci předem, zjevím vám, co bude Má Pravice dělat hned po Mém Dni. Má Pravice položí nové základy země a nebe, a znovu ozdobím ty, kdo zbyli, Svou Nádherou a Svým Božstvím. Proto, dcero, vaši potomci mají naději. Já jsem vaše Naděje.

Mnohé vrátím Životu a přinesu vám Nové Jméno Svého Syna. A ty, dcero, pracuj pro Můj Dům, starej se o Mé Zájmy a Já se budu starat o tebe. Můj Duch ti byl dán, abys uplatňovala Mé Zákony, milovala spravedlnost a zdaleka přiváděla Mé syny a dcery. Učil jsem tě a dal jsem ti jazyk učedníka, abys byla Mou Ozvěnou a vkládala Mé Království do jejich srdcí. Ve tvých očích, Paraskeví,¹ jsem vám dal Své Světlo. Ve tvé duši jsem rozprostřel vůni vzkříšení, vydechl vůni myrhy, a ve svatostánku Mého Syna² navoněl jsem tě kadidlem³ ....

- A teď, naslouchej svému Otci:⁴ Mou Duši zmáhá žal a zároveň soucit. Mluvím, ale tak málo jich naslouchá, klepu,⁵ a zdá se, že nikdo neslyší, co mám dělat, když nikdo nenaslouchá? Mluvil jsem o Naději, dcero, každému z vás, a přesto když dnes mluvím o tom, co je Naděje, po níž jste všichni toužili, sotva je vám dáno, je zakrýváno. Setba Naděje, kterou rozsévám, je odnášena a ukrývána ....  mluvím a čekám na odpověď, ale na Mé Slovo se nedbá, a přesto ....

Já jsem Naděje pro nevěřící srdce, ale současně i Meč, který roztíná srdce. Tak mnozí hladovějí po Mém Slovu ....⁶ ale proč lidé skrývají poklady, které na ně vylévám? Jestliže Mou Duši přemáhá žal, je to proto, že Můj Kalich Spravedlnosti teď překypuje, přetéká na Mé Ruce, které jsou připraveny udeřit a šlehnout toto nevěřící pokolení jako nikdy předtím, a potom, jako Otec, budu soucitně a něžně hojit rány, Rukama, které udeří .... to je ta velká Naděje, o kterou Mě prosíte.

Přijdu, abych každého přivedl domů a uzdravil jeho rány. Protože jsem Otec, budu navštěvovat Své zraněné děti, budu se starat o jejich potřeby, pak budou vědět, že od počátku byly Mé a že

Já Jsem který Jsem je Otec a Pán.

Dám jejich rtům zvolat: "Požehnaný je náš Pán." A opět budou hlásat Nebeské Království. Budou je hlásat jako nikdy předtím, protože jim dám nové srdce .... Proto se nedivte, když v těchto posledních dnech jsou lidé arogantní a zrazují jeden druhého. Ať vás nepřekvapí, že se vynořuje množství falešných proroků a propagace bludů a překrucování Písem těmito falešnými učiteli ....

Ne, nediv se, Mé dítě, že se na tebe teď lidé šklebí, když stále říkáš: "Věřím ve svého Otce v Nebesích. Věřím v Jednoho Boha, Otce všech. Věřím ve slavnou živou Přítomnost Jeho Milovaného Syna v Eucharistii. Věřím v Ježíše Krista, počatého Duchem Svatým, narozeného z Panny Marie."

Ne, dcero, oni nevěří ve Vzkříšení Mého Syna ani v Jeho Božství .... Říkám ti: buď v pokoji uprostřed zuřivosti a ve zkouškách zůstaň v Mém Pokoji. Rozšiřuj Můj Pokoj. Nikdy nedovol svému srdci trápit se krutostí lidí .... Já jsem s tebou, i když Mě nevidíš, Mé dítě, jsem s tebou. Můj Syn už se vrací právě takovým způsobem, jak odešel, aby byl mezi vámi. Proto odvahu! Buď odvážná a neboj se. Vlož svou naději ve Mne a v nikoho jiného.

Já Jsem Hospodin, tvůj Abba, a slibuji ti, že tě přivedu domů. Tak jdi a ukazuj Mou Sílu a Mé Milosrdenství. Já jsem s tebou. Jdi, běž a říkej každému:

"Pomoc přichází od Boha, naděje přichází od Boha,
obraťte se k Němu a On vás zachrání."

Žehnám ti, Vassiliki, vždycky vzdávej čest Mému Jménu!