Abych tě udržel naživu, dal jsem ti jíst Své Tělo a pít Svou Krev
27. července 1992
Vassulo, Má ubohá nevěsto, dobře jsem znal všechny tvé chyby a slabosti dříve, než ses narodila. Po celou tu dobu jsem věděl, že ta, kterou jsem si zvolil, abych ji jako Svou Síť hodil do zkaženosti tohoto světa, se bude svíjet a třást v Mých Rukou. Věděl jsem, jak bude ďábel nastražovat pasti, aby polapil tu, kterou Mé Srdce miluje. Proto nebuď překvapena a nemysli si, že Já jsem překvapen… Chceš dál nést Můj Kříž, který jsem ti s takovou láskou nabídl?
Ano, chci. Neskrývej přede mnou Svou Tvář ani Svůj Kříž. Tvá Svatá Tvář, která se na mě dívá, mi dá sílu, kterou potřebuji k tomu, abych nesla Tvůj Kříž. To je všechno, co potřebuji. Nezasloužím si, aby se na mě Král králů díval dolů z nebe s takovou láskou.
Vassulo, nenuť mě měnit Své Mínění o prostotě tvého srdce, protože pro splnění úkolu, který jsem ti tak velkoryse nabídl, by měl být tvůj duch sjednocen s Mým Duchem, tvé srdce s Mým Srdcem. A v této dokonalé jednotě budeš schopna být Mou Ozvěnou. Hleď! Odvahu, dcero! Tvůj Milovaný brzy přijde a skoncuje s útrapami a nářky této země. Poslouchej, dcero, odepřel jsem ti někdy něco?
Ne, Pane, dělal jsi pravý opak: Plnil jsi má ústa Nebeskou Manou, živil jsi mou duši, udělal jsi pro mě velké věci.
Ano! Nabídl jsem ti plný stůl. Nabídl jsem ti Svůj Dům, Své Srdce a Sám Sebe. Nabídl jsem ti, abys žila se Mnou v Mém Světle. Ze Své Dlaně jsem ti nabídl Svou Nebeskou Manu. Nabídl jsem ti, zatímco jsme přecházeli tuto poušť, část Svého Pláště. Abych tě udržel naživu, dal jsem ti jíst Své Tělo a pít Svou Krev.
Naučil jsem tvé kroky chodit v Mých Stopách. Ustavil jsem v tobě Své milosti a Bohatství Svého Nejsvětějšího Srdce. Zadržel jsem legii démonů, kteří byli připraveni roztrhat tě na kusy. Jako Válečník jsem bojoval a bránil tvou věc před Podvodníkem. Vyléval jsem na tebe i na tvou domácnost Svá požehnání. Dal jsem povstat tvému domu z trosek a ze smrti. S takovou láskou jsem přitiskl tvé rty na Své Rány a dělil se s tebou o Svůj Kalich. A jako Ženich, který nabízí své manželské lože, jsem ti nabídl Svůj Kříž, Svou Trnovou Korunu a Své Hřeby, abych tě posvětil. Co jsem pro tebe ještě mohl udělat a neudělal?…
Vassiliki, nepodléhej našeptávání své přirozenosti, abys neztratila své ovoce a nestala se uschlým stromem. Ucházel jsem se o tebe, Vassiliki, celou Svou Duší a z celé Své Duše tě chci navěky, ale ode dneška od tebe budu žádat mnohem víc než dřív. Nepřizpůsobíš-li se požadavkům Mého Nejsvětějšího Srdce, zdvojnásobí se tvé kříže. Pamatuj, za svůj život vděčíš Mně, a stejně tak i za svou spásu. Udržuj odstup od světa, který má všechno, jen ne Mě.
Ať Síla, kterou máš ode Mě, ti otevře ústa a hlásá Mé divy. Ať každé plemeno světa slyší Mé Poselství. Budu rozsévat všude a v každé zemi, zúrodním vaše pouště a zvuk Mých Kroků uslyší všichni obyvatelé země ve všech končinách světa.
Dcero, zacházej se Mnou něžně a Já nabídnu tvé duši radost a útěchu, které utiší tvou žízeň. Občas vstaň o půlnoci, chval Mě a děkuj Mi za milosti a požehnání, která jsem na tebe tak marnotratně vyléval.
Jsi Mi drahá. Podívej se napravo ode Mě a podívej, kdo je se mnou… Ano, vaše přímluvkyně a vaše Matka, která vás chrání před záhubou a hrozbami. Jako lampa zářící na posvátném stojanu vám ukazuje Cestu ke Mně.
|