Jidáš
11. listopadu 1990
Pane?
Já Jsem; spočiň ve Mně; celá Nebesa jsou plná radosti, to je to, co nazýváte plností blaženosti;
dcero, kdyby jen duše věděly, jak úžasné je žít v Bohu, ani jedna by se tak snadno neztratila; jedině, že by si zvolily být jako Jidáš; on sám si zvolil cestu ke zkáze, ne, že by se Mé Srdce nesvíralo žalem pokaždé, když jsem viděl, jak se ode Mě vzdaluje o další krok; ne, že bych se za něj nemodlil; ne, že bych si pro něj nevyplakal Oči; otevřel jsem před ním tolik cest a všechny vedly ke Mně, ale jakmile se po jedné z nich vydal, ve chvíli, kdy si uvědomil, že jsem ji pro něho připravil Já, opět z ní sešel, neboť ke všem svým hříchům přidal vzpouru a ve svém srdci hromadil urážky vůči Mně, svému Bohu, když pochopil, že Mé Království není pozemské království s pozemskou slávou; uzavřel své srdce, zpřetrhal naše svazky a okamžitě se Mi odcizil; jeho smysl pro to, co je spravedlivé a co ne, se zatemnil, a tak poslechl vládce, který vládne v povětří;
dnes se ptám nemocných, jako jsem se ptal muže u rybníka Bethesda: „chceš se uzdravit?“ mohu vás ihned uzdravit a celá Nebesa se budou radovat a oslavovat! Můj dar je zadarmo, proto pojďte ke Mně takoví, jací jste; uzdravím vás, duše, abyste se mohli podílet na Mém Království a žít ve Mně, svém Bohu;
| 
Jan 5,1-9
