Musíš Mi plně důvěřovat

7. listopadu 1990

Pane,
kéž všechno, co má svůj základ v Pravdě, zůstane,
a všechno, co je založené na Lži,
je vytrháno i s kořeny a hozeno do ohně.
Pane, zdá se mi, že jsi daleko,
i když vím, že nejsi,
nejsem si dost vědoma Tvé Přítomnosti?

Mé dítě, udělej, co můžeš, a Já udělám zbytek. I když se ti mohu zdát daleko, neboj se, nejsem daleko. Já, Pán, z tebe nespouštím své oči. Modli se, duše modli se, ať se Spravedlnost zmírní a nepřijde na vaše národy náhle jako úder hromu! Vassulo,¹ modlil jsem se za tebe k Otci a prosil jsem Ho, aby urychlil Své Kroky.² Čti Jeremiáše  44,7-9. Dovol Mi užívat tvou malou ruku.

Užívej jí, Pane, a použij mě celou jako smír pro Své Svaté Záměry.

Jsem šťastný³ a jsem rád, když vkládáš svou důvěru jedině ve Mě, vždyť mluvíš se Mnou, svým Bohem, ne s člověkem. Vkládáš ve Mě svou důvěru a musíš Mi plně důvěřovat. Proto, když Mi přicházíš nabídnout svou vůli, dívej se Mi přímo do Tváře. Mám radost, když slyším, že se Mi odevzdáváš, a tak vkládáš svou důvěru ve Mě. Raduji se, když slyším, jak se Mi klaníš, neboť klanět se Mi znamená, obětovat Mi celé své bytí, své srdce, svou duši i mysl.

Vassulo, dušičko, jak bych mohl odolat tvým prosbám? Vždyť vím, že vycházejí z tak zranitelné duše, duše, kterou jsem vzkřísil teprve včera! Jak by Mé Srdce, dušičko, mohlo odolávat tvým prosbám? Čerpej z Mého Srdce, malá duše, přilni ke Mně a modli se za své bratry, za ty, kdo ještě leží jako mrtvoly pod tlustou vrstvou prachu. Modli se, ať Můj Dech odvane tento prach a Můj Prst se dotkne jejich srdcí, aby se i oni obrátili ke Mně. Vždyť Mě opustili kvůli svému zalíbení v zahálčivém způsobu života  a k tomu není co dodat.

Buď požehnána, Mé dítě. Dobrořeč Mi.