Ať tvé srdce jásá v Mé Přítomnosti
17. prosince 1989
(Cítila jsem, že Pán je daleko. Propadám panice, když se takto cítím, vím, že je to jen moje chyba a je to opět těžká zkouška. Pokoušela jsem se psát do svého osobního sešitu, ale vyšly z toho jenom slátaniny. Pán mi okamžitě přišel na pomoc tím, že řekl a napsal:
„musím ti připomínat, abys nenechávala svou ruku ‚jen tak‘? chci, abys naslouchala; Já jsem blízko tebe, ale tvůj duch je ode Mě daleko; naslouchej, Já, Pán, chci, abys naslouchala! sjednoť se se Mnou, buď jedno se Mnou, Já a ty, ty a Já, pak MY budeme pracovat sjednoceni, ano? buď obezřetná, Vassulo;“ - „když budeme sjednoceni, můžeme SPOLEČNĚ pracovat;“
Zpanikařila jsem, protože přijímám zjevení a jsem vedena velmi zvláštním způsobem, zakouším Nebe a Přítomnost Boží bez jakékoli vlastní zásluhy, tak to najednou vypadalo, jako by Nebe přede mnou zavřelo dveře a já už jsem nevnímala Jeho Přítomnost.)
neboj se, toužebně jsem čekal na tyto chvíle, až budeme spolu, proto nikdy nevěř tomu, že před tebou zavírám dveře; jen jsem chtěl, aby ses probrala z letargie, budu s tebou pracovat až do konce; ať tvé srdce jásá v Mé Přítomnosti, mám ti toho ještě mnoho co říct, ale zatím nejsi schopna to všechno přijmout; jsi křehká a vím, že jsi i slabá;
pojď, nemusíš Mi říkat slovy, že Mě miluješ; mluv svým srdcem: měj touhu po Mně, miluj Mě, kontempluj Mě, a pak konáš Mou Vůli, protože Mou Vůlí je, abys Mě milovala a klaněla se Mi, takže když právě toto děláš, tak to VŠECHNO je vykonáno v Tichu; nabídni Mi svou vůli, nabídni Mi všechno, co máš, vůli, sebe, radosti, všechno;
Obětuji Ti, můj Pane, svou vůli, sebe, radosti a všechno, co chceš. Ciť se naprosto SVOBODNĚ, můj Králi, a bez ptaní si ber, ber si ode mne, jak budeš chtít.
na oplátku, chceš stále Můj Kříž Pokoje a Lásky?
Ano, můj Pane, naprosto. I kdybych pod Jeho tíží padla na zem, ponesu Jej, i kdybych přitom měla lézt po kolenou.
Ano, můj Pane, naprosto. I kdybych pod Jeho tíží padla na zem, ponesu Jej, i kdybych přitom měla lézt po kolenou.
Mám to tak ráda, když říkáš: „Počkej a uvidíš!“
vím, maličká; my, společně?
Ano, můj Pane.
my, společně?
Ano, Svatá Matko.
| 
