Ať tvé srdce jásá v Mé Přítomnosti

17. prosince 1989

(Cítila jsem, že Pán je daleko. Propadám panice, když se takto cítím, vím, že je to jen moje chyba a je to opět těžká zkouška. Pokoušela jsem se psát do svého osobního sešitu, ale vyšly z toho jenom klikyháky. Pán mi okamžitě přišel na pomoc tím, že řekl a napsal:

„Musím ti připomínat, abys nenechávala svou ruku ‚jen tak‘? Chci, abys naslouchala. Jsem blízko tebe, ale tvůj duch je ode Mě daleko. Naslouchej, Já, Pán, chci, abys naslouchala! Sjednoť se se Mnou, buď jedno se Mnou, Já a ty, ty a Já, pak MY budeme pracovat sjednoceni, ano? Buď obezřetná, Vassulo.“ - „Když budeme sjednoceni, můžeme SPOLEČNĚ pracovat.“

Zpanikařila jsem, protože jsem přijímala zjevení a byla jsem vedena tak zvláštním způsobem. Zakusila jsem Nebe a Přítomnost Boží bez jakékoli vlastní zásluhy, a najednou se zdálo, jako by Nebe přede mnou zavřelo dveře a já už jsem nevnímala Jeho Přítomnost.)

Neboj se, toužebně jsem čekal na tyto chvíle, až budeme spolu, proto nikdy nevěř tomu, že před tebou zavírám dveře. Jen jsem chtěl, aby ses probrala z letargie, budu s tebou pracovat až do konce. Ať tvé srdce jásá v Mé Přítomnosti, mám ti toho ještě mnoho co říct, ale zatím nejsi schopna to všechno přijmout. Jsi křehká a vím, že jsi i slabá.

Pojď, nemusíš Mi říkat slovy, že Mě miluješ. Mluv svým srdcem: Měj touhu po Mně, miluj Mě, kontempluj Mě, a pak konáš Mou Vůli, protože Mou Vůlí je, abys Mě milovala a klaněla se Mi, takže když právě toto děláš, tak to VŠECHNO je vykonáno v Tichu. Nabídni Mi svou vůli, nabídni Mi všechno, co máš, vůli, sebe, radosti, všechno.

Obětuji Ti, můj Pane, svou vůli, sebe, radosti a všechno, co chceš. Ciť se naprosto SVOBODNĚ a bez ptaní si ber, ber si ode mne, jak budeš chtít.

Na oplátku, chceš stále Můj Kříž Pokoje a Lásky?

Ano, můj Pane, naprosto. I kdybych pod Jeho tíží padla na zem, ponesu Jej, i kdybych přitom měla lézt po kolenou.

Dcero, Můj Kříž Pokoje a Lásky posvětí mnoho z Mých dětí. Dovol Mi vstoupit do tvého srdce a odpočinout si tam. Já, Pán, ti žehnám. Milovaná, počkej a uvidíš.

Mám to tak ráda, když říkáš: „Počkej a uvidíš!“

Vím, maličká. My, společně?

Ano, můj Pane.

My, společně?

Ano, Svatá Matko.