Tvá slabost Mě uchvacuje
Anglikánský kostel

15. října 1988

Pane?

Já jsem.

Nikdy, od počátku věků, jsem se nesetkal s takovou slabostí, jako je ta tvoje, to je neuvěřitelné...¹ Dítě, potřebuješ Mě, tvá slabost přitahuje Mě, který jsem Nekonečná Síla, tvá slabost Mě uchvacuje. Tvá slabost Mě vždy přitahovala jako magnet.

Naslouchej tlukotu Mého Srdce. Jsem Ježíš, a Mé Nejsvětější Srdce je tvým Domovem. Dcero, každý úder Mého Srdce je písní lásky k tobě. Uvolnil jsem tvá pouta, která tě činila otrokem tohoto světa, zůstaň nyní odpoutaná, jak jsem si to od věčnosti přál. Toto odpoutání si přeji od každé duše. Uvědom si, že to nemohl učinit nikdo jiný než Já, tvůj Zachránce. Já jsem ten, kdo tě vysvobodil z otroctví hříchu a z tohoto důvodu jsou vůči tobě démoni agresivní, tento týden jsi jejich přítomnost cítila velmi blízko. Oddej se Mi úplně, neboť tvá oddanost a věrnost se líbí Mému Nejsvětějšímu Srdci, tomuto Srdci, které tolik žízní po lásce a věrnosti.

Přijď za Námi nahoru do jeskyně.² Tam Nás vzývej.

Ano, Ježíši. Ano, Svatá Matko.

Vassulo Mého Nejsvětějšího Srdce, vnímej jak tě miluji, vnímej, jak tě miluje tvá Svatá Matka. Dovol Mi používat tě ještě chviličku. My, společně.

Ano, Pane. Pane?

Já jsem.

Tato láska, kterou k Tobě chovám, a horoucí touha vnímat Tě a mít Tě stále u sebe, a přitom po Tobě stále více žíznit, dnem i nocí myslet jen na Tebe, zkrátka, žít jen pro Tebe a občas tě chtít vidět vlastníma očima, jsou tyto toužebné pocity „vidět“ Tě podobné těm, které mají duše v očistci, které ještě nejsou u Tebe?

Je to velmi podobné tomu, co pociťují. Ale ony to prožívají mnohem hlouběji a jasněji.

To pak ale musí být skutečně strašné!

Ano, velmi trpí. Protože po Mně nikdy netoužily za svého pozemského života, učí se po Mně toužit v očistci, kde nevidí Mou Tvář, ale horoucně si to přejí. 

Ano, můj Pane. Děkuji Ti, můj Pane.

16. října 1988

(Navštívila jsem kostel anglikánské církve v Lausanne, protože mám ráda tamější způsob Sv. Přijímání. Všichni jdou dopředu, kde pokleknou. Potom kněz všem podá nejdříve Tělo Páně a pak nám podá kalich s Ježíšovou Krví, ze kterého jeden po druhém pijeme. Myslím si, že je to dokonalé, a že je to přesně ten způsob, jakým Ježíš chce, abychom přijímali Sv. Eucharistii. Protože se tam nemodlí Zdrávas Maria, tak Ji tam chodím pozdravit, aniž by to někdo věděl. V tomto kostele musela modlitba Zdrávas Maria zaznít úplně poprvé.)