Buď Mým Oltářem

13. září 1987

(8. září mě Ježíš volal ke Svatému Přijímání. Šla jsem dnes a přijala jsem Ho.)

Nebeský Otče, nedovol lidem,
aby byli příčinou mé zkázy.
Nedovol jim vzít, co jsi mi už dal.
Bojím se jejich bezcitnosti,
a když uzavřou svá srdce
před Tvými Nebeskými Díly,
a když přestanou naslouchat,
jsem velice slabá a zranitelná.
Jediným slovem by mě mohli zlomit stejně snadno,
jako se láme proutek.

Ó Vassulo, Vassulo, chyť se Mé Ruky. Když tě pronásledují, pronásledují Mne. Když se ti vysmívají, vysmívají se Mně. Láska trpí.

Pomoz mi, Otče, s těmito lidmi.

Láska ti pomůže. Ozdob Mě čistotou, buď Mým oltářem. Nes se Mnou Můj Kříž. Oltáři, netrap se.

Dobrořečím Ti, Otče.  Toužím po Tobě.

(Později:)

(Dnes, v neděli 13. září, podruhé od začátku těchto zjevení, jsem ve své duši pocítila obrovskou úzkost, smutek, z nevysvětlitelných důvodů. Takovou hořkost, že jsem myslela, že to nepřežiju. Bolelo to i fyzicky. Těžce se mi dýchalo a bolest mi vystřelovala do rukou. Ježíš mě volal:)

Vassulo, sjednoť se se Mnou a pociťuj Mou bolest. Znovu Mě křižují.

Proč, proč Ti to dělají?

Milovaná, oni nevědí, co činí.

Kdo Ti to dělá?

Mnoho duší. Miluji je, a přesto Mnou pohrdají. Vassulo, sdílej Mou bolest, buď jedno se Mnou.

My, spolu, Pane?

Ano, Má dcero, oba trpíme nevěrností lidí. Vezmi Mne za Ruku, společně.

Společně, Pane.