Láska ke Mně tě vede k ustavičné modlitbě

3. srpna 2016

Já Jsem. Drahá duše, velmi málo je těch, kdo se v této generaci modlí, ještě méně je těch, kteří přicházejí a litují. Někteří z tvých přátel se tě stále ptají: „Jahve, náš Otec, se stále nechce slitovat? Stále na nás chce seslat trest ohněm?“

Jednám tady a teď tím, že vylévám na tuto generaci jako nikdy předtím Svého Svatého Ducha, Svého Svatého Ducha Milosti, abych vás oživil Mým Voláním, abych vám připomněl vaše pravé základy. Dal jsem lidem po celém světě vize Mé Slávy a toho, že Já Jsem, který Jsem. Žádal jsem ode všech, aby konali skutky pokání, žádal jsem obětavou lásku, ale velmi málo Mi odpovědělo, velmi málo.

Shlížím shůry a pozoruji, jak tolik lidí chřadne jako stromy, které nebyly řádně zalévány. Vidím tuto zemi, jak se obrací v pustinu, jak usychá, a překrásné stromy, které jsem dříve vysadil, pokryl bohatým listovím a ovocem, které nasytí každého, nyní leží zchátralé. Slyším nelítostné hlasy, jak zuřivě křičí: „Bůh nad námi nemá moc,“ zároveň nikdy neuznají svou bídu, vůbec nevidí, že jejich větve usychají a lámou se, křehčí než pergamen. Jeden by si myslel, že už to je přivede k uznání a pochopení, že svou domýšlivostí ničí sami sebe, a že se rozhodnou sestoupit z výšin, kam se sami usadili, a uznají, že beze Mne není Život. Ale nikoliv, ďábel je napadá a nutí, aby ještě s větší horlivostí pokračovali ve své rebelii proti Mě.

Vassulo, Já jsem zde a dávám vám znamení, abych vás všechny uzdravil. Posílám k vám vaši Svatou Matku, aby vás znovu vychovávala a učila základům Mého Zákona a připomínala vám všem, že nejste sami, a že váš život tady na zemi je jako stín, který netrvá navěky. Nakonec jednou zemřete a poté přijde soud. Mám vykácet tyto uschlé stromy? Ořezat jejich větve? Nebo je spálit? Nebo je mám vytrhat i s kořeny?

Pokácet je a osekat jejich větve, pak by měli šanci znovu vyrůst, ale jen když je Ty Sám zavlažíš ...

Drahá duše, kterou tak vroucně miluji, kvůli těm, kdo Mne milují a kvůli duším, které po Mně nikdy nepřestaly žíznit, je pokácím  a ořežu jejich větve. Pak je zavlažím Nebeskou rosou a Má Přítomnost zachrání ty, kdo si sami v hanbě kopali hrob.

Slyšte Mne: Jsem známý Svým Milosrdenstvím a tím, že nejsem lhostejný k vaší bídě a ubohosti. Ale chci, aby se tato generace osvědčila tím, že Mi ukáže dobrou vůli a Já jim odpustím a naplním jejich stůl a budu jim Vším.

Nečetli jste: „Oči Páně jsou upřeny na ty, kdo Ho milují, mocná ochrana, opora plná síly, přístřeší před větrem z pouště, stinné loubí proti polednímu žáru, ochrana před překážkami, zabezpečení proti pádům. On pozvedá duši, rozsvěcuje oči, dává zdraví, život i požehnání.¹ Mějte se na pozoru před pokušením. Budete se ptát: “Jak se mám mít na pozoru před pokušením? Jsem smrtelník jako všichni, slabého ducha.“ Má odpověď zní: Být v ustavičné modlitbě, neustále se modlit, toužit po Mně, žíznit po Mně, prahnout po Mně. To je má odpověď:

Učte se milovat,

milovat je váš klíč do nebe.

Milovat Mne vás přivádí k ustavičné modlitbě.

Návrat lásky přinese Mé Království na zemi,

zázraky z nebe a pokoj všem obyvatelům.

Rovnost lásky porazí Smrt.

Láska nikdy neumírá,

láska vám dá poznat Mne,

 Svého Boha,

a uznat Mne jako Nejvyššího.

Protože jste všichni Mnou tak milování a tak drahocenní v Mých očích, měli byste se i vy milovat navzájem, protože Můj Duch přebývá v každém z vás. Někteří z vás žijí ve strachu. Proč? Jestliže se vaše láska zdokonalí, nemůže ve vás být strach, protože bát se znamená, že jste vinni svými pochybnostmi, a tak se bojíte Mého hněvu, Mého ohně a Mého soudu. Očistěte se od svých hříchů a dovolte Mému Duchu být vaší radostí, vaším Svatým Společníkem, Svítilnou vašim nohám, tím Jediným, a jedině tak získáte Mé Přátelství. Má Slova jsou pro tebe, drahá duše, aby ses mohla poučit a uchránit svou duši hříchu. Duch Svatý byl dán každému člověku, což má svůj dobrý důvod. Je to On, kdo vám dává skutečné Poznání, proniká a prostupuje všechny věci.

Malátná generace, zmožená hříchem, ženoucí svět do chaosu, přijď a rozhodni se změnit svůj život. Neříkej, že tě nikdy nezasáhlo Světlo Spravedlnosti, nebo že by se ti vyhnulo nebo tě přehlédlo. Mám snad věřit, že tvá naděje je jako pleva unášená větrem? Jako jemná vodní tříšť hnaná vichřicí na moře? Poslouchej, generace, pořád je ještě čas a Já se mohu nechat naprosto obměkčit, když uznáš svou vinu a budeš litovat, takže nikdo nemůže říci, že Já, Bůh, se nemohu slitovat. Kdo z těch, kdo si hrají na bohy, by skutečně mohl znát Mé záměry?

Dnes vám říkám, že všichni ti, kdo ve Mně našli útočiště a odolali strašlivým démonům a zůstali věrní Mně, budou jako světlo zářící v tomto temném světě, aby s křížem v jedné ruce a s růžencem v druhé vedli mnohé ke Mně. Budou jako sloupy světla, opakem temnoty. Řekni tedy, Mé dítě, této generaci, když vydáváš svědectví v jejich shromážděních, že Já, Bůh, váš Otec, váš Stvořitel, jsem odložil Svou korunu a před zraky Svých andělů sestoupil z Nebe, z Mého Královského Trůnu do srdce této ke zkáze odsouzené generaci, která nepoznala Mé Slovo, abych jim připomněl, že jsem je přijal za vlastní, a že jsou kost z Mých Kostí a tělo z Mého Těla. A jestli ztratili naději, ničeho nedosáhli, nemají sílu žít a jsou nešťastní, je to proto, že Mě opustili.

Vassulo, pohleď na Můj lid a měj s nimi soucit pro jejich bídu. Mnozí z nich vůbec nechápou a ani je vůbec nenapadlo, že tento Konec časů je zvláštním časem Milosti a Milosrdenství, který čeká na každého člověka na zemi. Modli se za hříšníky, modli se za ty, kdo se jasně odchýlili od Pravdy. Řekni jim, připomeň jim, že každý zmizí z této země jako stín. Sotva jste se narodili, umíráte, ale vaše duše nikdy nezemře. Všechny vás miluji.