Každý dobrý a velkorysý skutek lásky má cenu v Mých Očích

3. února 2016

Pane Nebes, Záruko šťastného života, Ty, který sestupuješ z výsosti až do našeho pokoje, abys nám připomenul Svá nařízení a pravidla, abychom lépe rozuměli Tvému Slovu a následovali Ho, uč nás odevzdat se Tobě v poslušnosti Tvým ustanovením. Neboť Tvé Slovo rozlévá v naší duši paprsky Světla, které ji osvětlují k plnému poznání Tvého Slova.

Vím, že nejsi spokojen se Svým stvořením.¹

Ach Vassulo! Mé Oči jsou zalité slzami pro mnohé, kteří ignorují Můj Zákon Lásky, Můj Zákon Milosrdenství. Jak dlouho se ještě mám dívat, jak zlo přemáhá jeden národ za druhým? Chybí všeobecný mír.

Řekni mi Pane, co více mohu udělat? Podpoř mne, jak jsi to vždycky dělal, pozvedni mne a dovol mi dělat, co po mě žádáš.

Vytrvej, Mé Dítě, ať se v tobě horlivost roznítí ve vášeň pro Můj Dům a stráví tě svými plameny, abys šla beze strachu kupředu a připomínala každému, aby litoval, modlil se bez přestání a miloval Mne, svého Boha. Nakonec bude Mé Vítězství velkolepé.

Celé mé bytí touží po Tobě. Pohnul jsi moji duši k tomu, aby stále toužila být s Tebou. Lidé, kteří Tě neznají, Tě nemilují, netouží po Tobě a nečiní pokání. Jak je někdo může obrátit?

Má Vassulo, všichni jsou od narození voláni, aby viděli Boha, svého Stvořitele! Ale jen málo z nich kráčí po cestě, kterou jsem pro ně určil. Nicméně, jestliže se ode Mne k Mému úděsu a bolesti oddělí, jak Mě pak budou moci poznat a milovat Mne? Neustále je volám k pokání. Tento proces očistí jejich srdce a dá jim zrodit se ve Mě. Já se spojím s jejich duší, aby se stala světlem. Ptáš se Mne, jak je někdo může obrátit? Zapomněla jsi jak? Pojď tedy! Skrze modlitbu… Skrze skutky lásky, skrze velké zadostiučinění, skrze obětavou lásku za ně! Skrze růženec a opakovaná zvolání “Kyrie eleison”. Pak na nich uplatním Své Milosrdenství, protože skrze Mou Milost budou zatvrzelá srdce obměkčena... 

Poslouchej, drahá duše, jsem tebou uchvácen, když se ti dívám do srdce, tebou, která ses stala, skrze milost, vším, čím jsem si přál, abys byla! Modli se za ty, kdo dávají přednost slávě tohoto světa a kteří se ode Mne oddělili. Bojí se Mého Kříže, neboť Můj Kříž je nástrojem, který Mne oslavil. Ti, kdo odmítli obejmout Můj Kříž, se ode Mne oddělili. Já Jsem Jedno s Mým Křížem! Jak už jsem ti jednou řekl, když objímáš Mne, tak též objímáš Můj Kříž.

Pane! Přísahala jsem, že budu dodržovat Tvůj Zákon. Přesto neustále obnovuj můj život, jak ses mi zaručil Svým Slovem!

Budu! Vždy budu řídit tvé kroky. Má Láska ti bude útěchou, nikdy Mou Lásku neztratíš… Ano? Řekni Mi to!

Mám stížnost, Pane. I když se skrze tato Poselství obrátilo mnoho lidí, tak jak jsi to řekl, nejsou těmi, kteří dávají, ale berou.2 Řekla jsem jim tato slova: „Blaze tomu, kdo dává, ne tomu, kdo bere…” (Sk 20,35), ale oni se tak nechovají, musí zemřít svému egu. Je málo těch, kdo dávají tak, že pomáhají šířit Tvé Poselství, nebo nabídnou pomocnou ruku v domech Beth Myriam, ale někteří jsou pohotoví a štědře ³ pomáhají.

Každý dobrý a velkorysý skutek lásky má hodnotu v Mých Očích. Až přijde Můj Den budu soudit všechny duše, vyjevím všechny jejich skutky a co mají ve svých srdcích. Mám zalíbení v duších, které Mi prokazují vděčnost a nezapomínají Mi děkovat nejen ve svých modlitbách, ale také skutky lásky...

To mi připomíná deset malomocných, které jsi uzdravil a pouze jeden se vrátil, aby Ti poděkoval, není to tak?

Ano, četla jsi v Písmu, že když jsem byl na cestě do Jeruzaléma, čekalo na Mě deset malomocných. Volali na Mě, protože se neodvažovali ke Mně přiblížit kvůli své nemoci. Když jsem je uviděl, tak jsem na ně zavolal, aby si pospíšili a šli se ukázat kněžím. Ve svých srdcích poznali, že budou po cestě uzdraveni. A jak odešli, byli uzdraveni. Žádný z nich se neobtěžoval vrátit se a poděkovat Mi až na jednoho, Samaritána, který projevil vděčnost, chválil Boha a padl Mi k nohám...

Daroval jsi lidstvu štědře tolik darů, které nejsou doceněny činnou láskou. Nikdy nepřestal dávat, Tvá Láska Ti nedovolí čekat, je tak velká, že jsi sám sestoupil na Zemi, dal ses poznat tolika lidem, dokonce nekřesťanům, protože Tvé Srdce stále hoří a nemůže čekat, nemůžeš zůstat nečinný!

Tvá štědrost je tak nezměrná, že i Tvoji učedníci byli udiveni z toho, že prokazuješ přízeň a zázraky pohanům, Samaritánům, prostě každému, a byli pohoršeni Tvou důvěrností a přátelstvím, které jsi s nimi měl. Pochybovali o Tobě! Zpochybňovali Tvou Autoritu. Kéž všichni, které jsi uzdravil odpoví na Tvou Dobrotu a spoléhají jen na Tebe.

Vassulo, slavný národ povstane na východě. Tento národ Mě oslaví! Ano, skutečně jsem se dal též poznat nekřesťanům! Tak, aby lidé mohli vidět a poznat, pozorovat a pochopit, že Mé Milosrdenství je bez hranic, je ohromné. Má Láska je nekonečná! „Nebojte se,” říkám jim, „neboť Já Jsem Cesta, Pravda a Život.” Potom jim ukáži Svou Slávu a oni se Mě v úžasu zeptají: „Mohu být i já svědkem?” A Já odpovím: „Buď svědkem, abys ukázal svou radost z tohoto setkání.” Vassulo, nebuď smutná, když podle tebe odkládám Svůj příchod. Buď trpělivá maličká, žádná země se nezrodila za den! Buď jako oliva, která vyrůstá na Mých Nádvořích. Tvůj závod neskončil… Dej spočinout své duši ve Mně, Svém Bohu. Nejsi sama. Buď jedno se Mnou. My, společně?

Ano, my, společně...

Já, Ježíš ti žehnám. IC