Má Spravedlnost je provokována a vyzývána

16. května 2011

Pane, sešli nyní Své Světlo a Svou Pravdu. Musíme být stále  utlačováni nepřítelem?

Mé dítě, cožpak to nevím? Myslíš si, že si nejsem vědom všech těchto obav? Jsem zaplaven urážkami a nenávistí, Mé Přikázání Lásky je ignorováno, dokonce i Mými kněžími.

Vassulo, dnes věří, že triumfují, že dosáhli vítězství. Zlo je na jejich straně, ale nakonec zvítězí Mé Srdce. Jsi vyvolena Mým Otcem a Mnou, abys byla naší obětí, naší obětinou, vybrána mezi mnohými, abys odmítání snášela s láskou.

Zůstávala jsem ve Tvé Blízkosti, má pravá ruka ve Tvé, aby zapsala Tvá Slova, a vedla mě. Ale zběsilí lidé uráží Tvé Jméno, nejsou jim odpírána znamení, ale přesto planou touhou skoncovat se všemi Tvými Poselstvími.

Nic, Vassulo, nic neukončí Mé Poselství, ani misi, kterou jsem tě pověřil. Měj víru a důvěřuj Mi. I když tě někdy úplně zdrtí tíha Mého Kříže, nebuď skleslá, neboť Já Jsem je na tvé straně. Spatříš k nevýslovnému úžasu mnohých, jak budu před nimi stát! Dobří se budou radovat, ale zlým bude odplaceno, jak si zaslouží. Nic Mě nezastaví. Oni ničí Moji Církev a vymýšlí, jak by ji uškodili. Co vám svěřuji, je zdravá nauka, ale oni nedbají Mým naučením. Řekl jsem, že je šest věcí, které nenávidím a sedmá, která se Mi hnusí: přezíravé oči, zrádný jazyk, ruce, které prolévají nevinnou krev, srdce osnující ničemné plány, nohy rychle spěchající za zlem, křivý svědek, který šíří lži, a ten, kdo vyvolává mezi bratry sváry. A ještě bych dodal, ti, kteří se těší z konání zla.

Otevřel jsem Svá Ústa, abych mluvil, posvěcoval, zachraňoval a zjevoval Své Milosrdenství, ale za moji laskavost jsem na oplátku zesměšňován, vysmíván a opovrhován. Všechny Mé Kůry se shromáždily v Nebi a byl z Nich slyšet hlas, hlas nesčetného množství:

„Jak dlouho bude Náš Pán a Mistr snášet rouhání? Svět se ve své bezbožnosti chvástá svojí nevěrou, svojí zpustlostí a  opilý hýří jako nevěstka.“

Čas dozrál, Spravedlnost již nesnese delší pohled na tuto generaci, která potlačuje Mého Ducha a prodává Mou Krev. Má Spravedlnost je provokována a vyzývána. Oději Nebe do černého a ukáži se jako Soudce a ti, kdo uráželi Mé Jméno, budou odvanuti. Mé zjevení bylo zesměšňováno, nikdy nebylo bráno vážně. Potrestám svět a jeho zlé skutky. Pokořím pyšné, a když budou vzývat Mé Jméno, nebudu je slyšet. Můj Den je blíž, než si myslíte. Zpustošení promění tuto zem ve stejnou poušť, jakou udělali z Mé Církve!

Začal jsem jako žebrák prosící je o návrat lásky a na oplátku jsem byl vysmíván, utlačován a odhozen stranou. Úpěnlivě jsem prosil tuto generaci, žadonil jsem u nohou Mých kněží, ale všechno, co udělali, bylo, že na Mě plivali a vyhnali Mě pryč. Má Díla Milosrdenství byla vysmívána. Přišel jsem k nim, abych je zachránil ze spárů Mého nepřítele. Ukázal jsem jim Svou Tvář, ale oni Mne neuznali, ani nestudovali¹ Mé výroky v Písmu. Přišel jsem, abych přinesl pokoj, pro ně v tak obtížných časech, ale ten nebyl doceněn ani přijat, takže nyní bude vysloven soud nad vším žijícím stvořením na této zemi, aby smyl zápach hříchu.

Mé dítě, Já, tvůj Ženich, ti říkám: Snášej kvůli Mě všechny tyto útoky. Řeky milosti naplní suchou zemi tam, kam tě posílám. Dcero, zavlažuj Mé záhony, okrášli Mou zahradu, Já, Ježíš Kristus ti žehnám nyní a navěky. Já Jsem. IC