Zakládej Naše domy Beth Myriam kdekoliv

27. března 2002

Naučila jsem se od Tebe, Pane,
že naše mysl nikdy nemůže vystoupit do
nebe naším vlastním úsilím,
ale že je úplně závislá
na Svatém Duchu,
jedině skrze milost,
může být naše mysl pozvednuta,
aby nám umožnila vidět věci,
které žádné oko nespatřilo,
a nechala nás vstoupit do tajemství
našeho Trojjediného Boha...

Pak ve Své Dobrotě a bezmezné Milosti
dovoluješ každému,
kdo po tom touží,
následovat Tě na cestě ctností
a kráčet bok po boku Tvého Majestátu,
zatímco je Tvými Ústy
vysloveno boží Poznání
z Pramene Moudrosti;

Kdo kdy vlastními silami
vystoupil na nebe?
Jestli někdo takový je,
ukaž mi ho a vše mi o tom řekni…

Požehnán je ten, kdo se pokoří,
bude vyzvednut do výšin
a uvidí Boha…

pokoj tobě, Mé dítě, naslouchej Mi; všechno, co jsi řekla, je pravda; nikdo nemůže pozvednout sám sebe, aniž bych ho vyvýšil Já skrze milost; a nyní poslouchej: pozvedl jsem tě, abys svobodně vcházela a vycházela z Mých nebeských Paláců, nebo ne?

Ano, Pane, pozvedl…

neproměnil jsem tě pak ve Svou harfu, abys hrála hudbu národům a probudila je melodiemi a písněmi?

Ano, Kriste, proměnil…

nemluvil jsem k nim ve verších, abych je spasil, abych přinesl záchranu těm, které miluji, protože vím, že člověk nežije déle než tráva a polní květ a pomíjí s prvním závanem větru, ale ach, nechtěl bych ho ztratit…

nekorunoval jsem tě láskou a něhou, nenaplnil jsem tvá ústa medem¹ a nevylil jsem snad na tebe celou Svůj olej pomazání?

Ano, to vše jsi učinil, můj Bože…

pak Mi tedy řekni, Má milovaná, proč je v tvém oku stín?² žádné zkažené žezlo neovládne toto dědictví³... vždy jsem nechal Své nejlepší přátele cestovat po drsných cestách a někdy, aby měli zisk z Mé společnosti a Mého soucitu, jsem dovolil, aby zůstali oloupeni a opuštěni bez jakéhokoliv doprovodu…

Mí nejlepší přátelé se těší Mé přízni; jsou mistrovskými díly Mého stvoření, protože jejich vzhled září stejně jako safír, který svou září zkrášluje Mou Církev i celý vesmír; Mí nejlepší přátelé jsou Mi tak mimořádně drazí, že, ach…⁴ Má přízeň, kterou jim uděluji, je tak nesmírná, že bych je nemohl připravit o soužení, ani o jediný kámen, který je na ně vržen;

možná by se ti mohlo zdát, že jsem necitlivý, zahalený v hustých oblacích, tak hustých, že Mě ani snažné prosby a modlitby nedosáhnou, ale choval bych se naprosto pošetile, kdybych jim usnadňoval jejich cestu! ještě ses nepoučila z Mé nauky? tak běž a řekni svému srdci, co ses naučila, řekni: „můj úděl je Kristus, a právě tak stejnou měrou Jeho Kříž;“

nepokořuji tě, právě naopak, Já pozvedám tvou duši, aby vstoupila do nebeských výšin, abys spatřila věci, které lidské oko nevidělo; Já jsem ten, který tě přiměl kráčet v Mém Světle; nemusíš být žádný umělec nebo filozof, abys tomu všemu porozuměla! Má nejmilejší přítelkyně a vonný strome, dal jsem ti velkou porci vzácné pochoutky; bylo to nezbytné pro tvůj pokrok... nyní Mi naslouchej a napiš tato slova:

zakládej Naše domy Beth Myriam kdekoliv můžeš; pozvedej utiskované, pomáhej sirotkům, chraň Mě, vysvoboď Mě, pomoz Mi z bídy a špíny, poskytni Mi útočiště a nasyť Mě; ulev Mi od Mého břemene a dej Mi spočinout, pomoz Mi a povzbuď Mě, ale především Mě miluj; všechno, co uděláš pro nejposlednějšího z Mých bratří, uděláš pro Mne…

žehnám těm, kdo podporují Můj život, ať zůstanou vždy čestní a milující;

Já jsem s vámi… ic