Svěřuji ti Své duchovní
1. ledna 1999
(Pán mi v těchto posledních měsících ukázal, že se mám držet v ústraní a ještě častěji vcházet do posvátné kontemplace. To je také plod jednoty. Co by mohlo být vznešenějšího než být v náručí Svatého? Co by mohlo Boha víc potěšit, než když se odevzdáme do vlastnictví Jeho Velebnosti a naučíme se, jak vlastnit Jeho. Spočinutí v tomto pokoji přinese vzrůst božské jednoty, sílu pokračovat v tom, co mi Otec uložil, horlivost a žízeň po spáse duší.
Všimla jsem si také, že Bůh teď obracel Svůj Pohled víc na služby, které jsem Mu přes svou křehkost prokázala, a že Jeho láskyplné pokyny byly zaměřené na to, co ještě budu dělat. Poselství se, jinak řečeno, stala osobnějšími, i když občas Bůh osloví celou Svou Církev.
Také bych ráda dodala, že hrůza v mé duši z toho, když mě lidé chválili, se stala tak intenzívní, že jsem byla mnohokrát na rozpacích a celá bez sebe. Zvláště když se mi zdálo, že si někdo všímá víc mne než Slov našeho Božského Mistra, to samo stačilo, abych se ještě víc stáhla, ještě víc se stulila do náruče Boží Lásky. Tato mimořádná pozornost, která mi byla věnovaná, byla někdy v mých očích jako zvratky .... Bůh mi teď dal jasněji poznat, že jakékoli vyrušování světem a lidmi by na mě mělo škodlivý vliv, který by mě táhl pryč z Božího Objetí, z místa, kde jsem si přála zůstat.
Dostalo se mi moře milostí, moře darů, ale chválila jsem dost svého Boha? Nebyla jsem nedbalá k Jeho darům?)
Má Vassulo, stůj pevně v tom, co předávám tvému intelektu, a opři se o Mé Srdce. Já jsem tvá Skála. Ano, .... přeji si tě pro Sebe. Během tohoto roku chci, Má milovaná, aby ses oddala sladkému odpočinku kontemplace, stáhla se z vřavy světa, vstoupila do Mého nebeského Objetí. Zarmoutila bys Mne, kdybys odporovala Mé Vůli. Chci tvůj odpočinek pro Svou slávu, ale také pro dobro Své Církve. Přicházej často ke Mně zapisovat Má slova. Mohu tě použít k tomu, aby se Má Církev obnovila růstem v milosti. Ukázal jsem ti na začátku Svou únavu a prosil jsem tě, jestli jsi ochotna dopřát Mi odpočinek. Teď mohu říci:
"Má milovaná je Mým nebem,
sladkou vůní Mého Domu,
která se těší Mé přízni.
Je zpěvem andělů.
Och, co bych pro ni neudělal!"
Ó Nekonečný a vše přesahující Bože,
jak jsi mohl od začátku
patřit na toto Své naprosto nehodné
a vzpurné stvoření?
Já, Ježíš, stačím na to, abych každému dal poznat Svou Moc a Své Nekonečné Milosrdenství .... odluč se od tohoto Ohně, který vyzařuje z Mého Srdce, a zhasneš. Mohu tě uchovat planoucí a hořící, oživovanou horoucí láskou ke Mně, Mému Domu a Mé rodině. Mohu každého přivést opět k životu a vést ho pouty lásky k dokonalosti ....
Pane Bože,
vždycky jsem se bála chvály lidí
a vždycky jsem si říkala,
jak na Tebe tyto věci působí.
Po celou dobu jsem se snažila
chránit se před touto světskou vášní,
protože jsi mi od začátku dal
pochopit mou krajní ubohost
a že jsem poslední ze všech.
Tvá Slova byla jako kladivo
bušící na mou duši
a vrývající se do mého srdce.
Občas jsi mi připomněl mou nicotnost
a že, pokud bych se odvážila
byť jen na okamžik zvedat bradu,
ztratila bych Tvé Srdce
i všechny božské milosti.
Ve Své marnotratné Lásce
jsi mě držel blízko Svému Srdci,
a tak jsi mě chránil a dal jsi mi poznat Sebe,
a že když zůstanu ničím,
způsobí Ti to velkou radost,
protože Ty budeš dělat
VŠECHNO a budeš VŠÍM!
Už od nejranějšího dětství
se mi ďábel ukazoval jako vrčící černý pes
připravený roztrhat mě na kusy,
ale Tvá všemocnost mě chránila.
Tvá stálá Přítomnost mě střežila,
vedla mě do této božské jednoty Tvého Srdce,
ponechala mě nerozlučně spojenou s Bohem.
Byla jsem vedena tak nepopsatelným způsobem,
že mi to dodnes připadá jako sen ....
Snoubenče duší, miluji Tě!
Pohleď na toto Srdce, které tě vyvolilo, je to právě to, které bylo probodené .... okusila jsi je, cítila je, slyšela je. Přesto, Má vlastní a Mé dítě, naše dílo ještě není dokončené, protože Má Krev dál v proudech řek teče z Mého Srdce.
Jsi mé jediné Dobro. Co pro Tebe mohu udělat?
Naslouchej a piš: Mnozí z Mých duchovních pustošili Mou Vinici a Moje ovce jsou rozprášeny. Mnozí z nich udělali z Mého Domu ruinu, poušť .... a oni to vědí. Mezi nimi není mír a oni to vědí. Jsem jimi zklamán, a proto Mě nechtějí slyšet. Mohou je jejich modlitby zbavit jejich hříchu?
Ne, můj Pane, nevěřím tomu, protože hřích je hřích.
Měli by pozorovat Mé cesty a činit pokání. Potom, jako vůně myrhy bude stoupat jejich vůně a provoní Můj Dům. Já potom zušlechtím Své syny a s potěšením budu čekat na jejich skvělou sklizeň. Svěřuji ti Své duchovní .... tvůj Tvůrce bude slyšet tvé modlitby. Přimlouvej se za ně. Modli se a pros Otce, jehož trpělivost je veliká, aby jim odpustil. Neotálej .... nevíš, že i tvé dětinské žvatlání Otec slyší a vlídně na ně odpovídá? Prokázal ti tolik přízně. Tvá slabost je tvou předností a kvůli tvé naprosté ubohosti se sklání ze Svého Trůnu.
Pane, nabízím Ti svou vůli
a všechno, co by dalo víc slávy
Tvému Jménu.
Ty jsi moje Královská Hostina.
Přinášet a dávat pokrm chudým je Naší rozkoší. Zůstaň v těsném spojení s Mým Srdcem a naslouchej jeho úderům .... ic
| 
