Běda těm, kteří vztahují ruku,
aby ničili, co Já buduji!

29. května 1998

V nepolevující bolesti mého ducha musím promluvit,
postěžovat si v hořkosti své duše.
Přijď, prosím Tě, pohlédni na mě.
Skoncoval jsi se mnou?
Mé kořeny jsou zapuštěny v Tobě,
nicméně říkám ve svém mlčení:
"Pán Bůh se jistě na mě hněvá.
Jistě mě v jeden z těchto dní zničí."

Hledám světlo, abych porozuměla,
ale je tu jen temnota.
Byla jsem snad lhostejná
vůči Tvé Dobrotě?
Zklamala jsem Tě nějak
nebo jsem Tě zanedbala?
Nebo mé srdce od Tebe odloudil
pohled na slunce v jeho slávě
nebo záře měsíce, když putoval oblohou,
takže jim má ruka poslala polibek?

Má milující snoubenko, dovol Mi, abych na tebe vylil Svou líbeznou vůni a pamatuj si jednu věc: Já, Ježíš Kristus, Slovo Boží, budu vždycky doplňovat všechen tvůj nedostatek.¹

Tvých selhání je mnoho, ale to všechno jsem předvídal, dokonce dříve než jsem ti oznámil Své Poselství. Ale ve Své nesmírné Lásce, kterou k tobě chovám, jsem ti dal ve Mně místo a na tomto zvláštním místě mohu tvou duši přivést k dokonalosti, kterou požaduji od Svých svatých. Ach, Vassulo, Já jsem překypující shovívavost, Já jsem nezměrná láska, a přece Mne stále znáš tak málo, Má holubičko. Proč takové temné myšlenky o Mně? Všechno, co mám, je tvé a navždycky.² Buď tedy dobré mysli a ušetři Mne tohoto zbytečného Kalicha. Slovo Života ti bylo dáno svobodně, abys je ty zase svobodně dávala ostatním. Jak vidíš, držel jsem se ve Svém Díle určitého způsobu a chci, abys stále dělala všechny věci, kterým ses naučila ode Mne a o kterých jsi byla poučena, abys je dělala v Mém Jménu.

Nebojte se nikoho, když se scházíte v Mém Jménu, abyste pokřesťanštili toto odkřesťanštělé pokolení. Všechno, co děláš, je k Mé cti a k Mé slávě. Já buduji. Já jsem ten, kdo provádí stavbu, a běda těm, kteří vztahují ruce, aby zničili, co Já stavím! Nyní se oddej Mým záležitostem a pamatuj si, že mezi tebou a Mnou není žádná hranice. Já jsem stále s tebou, Má milovaná.

Žehnám ti. ic.