Řekni své duši: "Ježíš je spása"
Ať tvůj duch pojme Mou Lahodnost
6. května 1997
Můj Pane, můj Kalichu, má Hostino!
V Tvé Přítomnosti mi nic nechybí.
Budiž požehnáno Tvoje Jméno třikrát Svaté.
Ležela jsem v prachu,
dokud k mému sluchu neproniklo Tvé Slovo
a neoživilo mne.
Tehdy, ve Své veliké Lásce a Soucitu
jsi políbil mé oči, abys je otevřel
a začala jsem vidět
a hleděla jsem ve svém srdci na Tvou Velebnost.
Spatřila jsem Neviditelného Boha
a Ten, který byl nepřístupný mému doteku,
byl náhle všude kolem mne a uvnitř mne!
Neproniknutelný se náhle stal proniknutelným
díky prostému výroku z Jeho Úst,
Přímluvce uvnitř mne pozvedl mého ducha v oblaku
a spolu s Ním a skrze Něho
přivedl mou duši k dokonalému obcování s Tebou,
abych pronikla do samotných hlubin Tvého Majestátu.
Moje Vassulo, rozprostřel jsem Svou Lásku přímo před tvýma očima. Nevšimla sis, jak jsem tě obklopil písněmi osvobození? - Chceš, abych ti zazpíval ještě jednu ze Svých písní?
Ano, ano! Chtěla bych, abys mně a pro mě zpíval píseň bez konce.
Zazpívám ti píseň, která se bude zpívat po celou věčnost a pro vás všechny. A ty, Má milovaná, můžeš být Mou harfou a Mou lyrou, která bude doprovázet Můj Hlas. Pojď, pojď a řekni své duši:
"Ježíš je má spása."
Já jsem tvá spása. Hle, jak přicházím se Svou jemnou vůní kadidla a myrhy do tvého pokoje? Moje křehká, přestaň bloudit jako tulačka, a dovol Mi, abych tě vtáhl do Sebe. Těš se z Mé Přítomnosti, těš se z velikého bohatství Mého Srdce, ty, kterou jsem k Sobě připoutal sňatkem.
Stal jsem se tvým královským poradcem. Čas od času, abych ti dodal odvahu, ti ukáži Sebe. Neptej se: "Kdo je on, jako světelný sloup?" Dříve než se zdvihne vítr o úsvitu, dříve než se rozplynou stíny, pojď blíže ke svému Milovanému a ukryj se v Jeho objetí. V Jeho objetí se tvá duše zaraduje. Nikdo nebude rušit tvůj odpočinek, nikdo se nedotkne tvého spočinutí v Mém Srdci, protože tě budu bezpečně střežit, Má milovaná. Nikdo se neodváží tě rušit, nikdo se neodváží se k tobě přiblížit, když zdáli uvidí v Mých Očích plamen Mé žárlivé Lásky, která tě žárlivě střeží.
Nechám teď Svou žárlivou Lásku promluvit. Jako řekl David ve svém žalmu:
"Pomazals mi hlavu olejem."
Tak i Já ti říkám se Svým Srdcem na dlani: Vzdám ti poctu, Má nevěsto, když ti znovu pomažu hlavu olejem, abys kvůli Mně prošla těžkostmi i pronásledováním. Kéž tento olej, Moje milovaná, pokryje tvou hlavu a uzdraví všechny nedokonalosti, a kéž tvá přítomnost, jako lilie mezi trním, je tak zářivá a krásná, aby vtáhla mnoho duší do svatební komnaty Mého Srdce, aby se i ony mohly radovat uvnitř Mne a vydat svědectví o veškerém Mém požehnání v nadcházejících dnech. Pak s jásavými písněmi budou dobrořečit Mému Svatému Jménu. A Já ze Své strany pohnu jejich lásku, aby toužila po Mně. Vybudím jejich žízeň, aby hledala pouze Mé Srdce.
Jako král, který sedí na svém královském trůnu, v plném slavnostním oděvu, třpytícím se zlatem a drahokamy, s žezlem v pravici, si vezmu za Svou hlavní a osobní starost, abych uchoval Svůj Trůn ve tvém srdci, aby tvé srdce bylo stále ozdobeno bohatstvím tvého Krále a Pána. Tímto bohatstvím Mého poznání v Mé trojjediné slávě. Bohatstvím Mé bázně, bohatstvím vyhýbání se každému hříchu a nakonec bohatstvím konání Mé Božské Vůle a toho, co se líbí Mně, tvému Bohu ....
Má společnice na cestách, spočiň nyní v Mém objetí a nech se nést v Mém Náručí. Dovol, abych tě laskal a přijmi Moje polibky. Nikdo se neodváží rušit tvůj odpočinek, když se setká s Mýma Očima. A jestliže by někdo byl tak neuvážlivý, že by se chtěl se Mnou měřit, smetu ho Svým Dechem a rozdrtím na prach.
Pojď, ať tvůj duch pojme tajemství Moudrosti, ať se tvůj duch chlubí jediným pravým Poznáním, které jsem ti dal Já Sám. Ať se tvůj duch raduje, že má Mne, jediného Syna, který jsem nejblíže Srdci Otcovu, které je tak blízko tvému srdci, jak je jen možné. Ať tvůj duch pojme Mou Lahodnost.
Já, Ježíš, jsem tvá spása a tvůj Svatý Společník, ten, který ti zpívá, skrytý s tebou a v tobě. Já jsem To. Moje Vassulo, uvaž to množství darů, které jsem ti dal, abych tě jmenoval nejen Svým nositelem, ale Mou předrahou nevěstou. Zušlechtěná Mým Slovem, vychovaná Mou Moudrostí, obdařená Mým Duchem a vábená Mým Královským Srdcem, raduj se! Zajásej a měj radost, že Já, Ježíš, jsem tvá Spása! Pozvedni tedy své oči, Má milovaná, pozvedni své oči a pohleď na Toho, který za tebe položil Život.
Neposlouchej ty, kteří hovoří nesmysly a jsou naplněni zradou. Se Mnou se nikdy nesetkali a ani Mne neznají, ale Moje sláva povstala nad tebou a skrze tebe do mnoha srdcí. Toto je právě to bohatství, které Mé Nejsvětější Srdce dlouho předpovídalo, bohatství, které přivede mnohé národy ke Mně a do Mých Nádvoří. Pozvedni tedy svůj zrak a pohleď na svého slavného Krále. Na svého Milovníka, vždy něžného. Při pohledu na tuto nádheru se rozzáříš, vždyť tě bude stále zalévat bohatství Mého Srdce jako moře, aby ti umožnilo pokračovat v Mém Díle laskavosti.
Pomazal jsem tě, Moje milá, abys vyšla a hlásala, že Já obnovuji Své stvoření a že Můj Návrat je bezprostředně blízko. Ale prozatím Já a ty vyjdeme znovu k národům, zvláště tam, kde je více pouště než života. Dovol mi, abych obnovil tvou sílu v Mém Srdci, když tě naplním Mým Pokojem. Znovu se objevíme spolu, až přijde čas. Na každém Mém kroku budou oslavována Má vítězství, která si podmaní duše, a ty připoutaná ke Mně, poběžíš a neunavíš se. Budeš mluvit a nepocítíš žízeň, budeš stát a neunavíš se. Půjdeš vpřed se Mnou a tvé nohy se sotva budou dotýkat země, když budu pozvedat tvou ruku, aby žehnala Můj lid v Mém Jménu třikrát Svatém.
Teď tě držím, Má vyvolená, za tvou pravici, abych tě oděl Svým nejbohatším oděvem. Obléknu tě do Sebe. Až budeš oděna do Mne, tyto šaty ti dají velikou sílu v dobách utrpení. Potěší tě v dobách těžkostí a tísně. A pošlu ti Svou Matku, aby tě v nich doprovázela a byla vždycky po tvém boku. Ve Své Laskavosti tě povede, abys dosáhla dokonalé svatosti v bázni Boží.
Nyní Mne potěš a připoutej Má Slova navždy ke svému srdci, abys všechno, co budeš konat, činila s důstojností a ctí, protože jsi byla pověřena Králem králů. A zeptá-li se tě někdo: "Kdo složil tuto píseň?" Odpovíš mu slovy: Ten, který žije na výsostech Slávy. Tentýž, který do vás ve Své trojjediné Svatosti vdechl život. Tentýž, který řekl Samaritánce: "Voda, kterou Já dám, se v něm stane pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému." Je to Ten, který řekne k velikému množství suchých kostí: "Poslechněte řeč Slova, vysušené kosti, naplňte se Mým Dechem a vstaňte!" Řekni jim, Má sestro a Moje milovaná: "Autorem i Skladatelem této písně je Ten, ve kterém budete žít po celou věčnost, kdybyste Ho následovali."
Dechu Mého Dechu, plameni Mých Očí, neunav se psaním, ale drž své ucho přilepené k Mé Hrudi. Ani sváteční slavnosti k Mé cti se nemohou přiblížit ani překonat ony drahocenné okamžiky, když Já jsem s tebou a ty jsi pro Mne otevřená jako kniha, abych do tebe psal Svůj Hymnus Lásky. Hymnus Lásky, ve kterém Ten, který je Neznámým pro neznámé, se jim pak zjeví v plnosti Své Slávy. Neboť Já, Pán, neodmítám lidstvo a Mé milosti všechny nepřestaly. Proto neznámí řeknou s velikou radostí:
"Ježíš je má Spása!"
Bůh je tvým Přítelem, Má Vassulo, Ten, který zná všechny věci, je tvým Přítelem. Ten, který tě pozval ke Svému stolu, je tvým Věrným a Oddaným Přítelem. Ať to národy vědí, aby se dozvěděly, kdo je Ten, který nyní stojí u jejich dveří a klepe. Jestliže Mne uslyší a otevřou Mi dveře, vstoupím a budu s nimi večeřet bok po boku. Potom Já, až přijde čas, jim ukážu Svou vděčnost a pozvu je, aby měly podíl na Mém Trůnu v nebesích.
Pane,
jsi veliký, jsi slavný,
obdivuhodně silný, nepřemožitelný.
Kéž Ti Tvé stvoření slouží ve spravedlnosti!
Můj Otec a Já jsme si v tobě učinili Náš příbytek kvůli veliké lásce, kterou ke Mně chováš ....
Vassulo, mám ti ještě mnoho co říci, ale nyní je na čase, abys také splnila své jiné povinnosti. Jsem s tebou a mám radost, když také konáš jiné práce pro svou rodinu. Od tvého narození, Má milovaná, a během tvého dětství Mé Oči nikdy nepřestaly s radostí bdít nad tou, kterou si vybralo Mé Srdce, aby ji jednoho dne učinilo Stromem. Dcero-Syna, miluji tě.
Život věčný je to, že poznají Mne, jediného Pravého Boha. Pojď.
|
Jan 18,6-8
