Znovu Mě křižují
1. června 1987
Vassulo, obě Mé Ruce jsou zraněné, obě Mé Nohy jsou zraněné, Můj bok je otevřený, široce otevřená rána odhaluje Mé Srdce. Znovu Mě křižují.
Pane,
ničí Mou Církev.
Pane, je to tak moc zlé?
Je, zlý je oslepil. Chybí mezi nimi láska. Nejsou upřímní, překroutili Mé Slovo, zmrzačili i Mé Tělo. Můj Pohár Spravedlnosti je plný, nenechte ho přetéci! Chci, aby přestali dusit Mé Tělo. Já, Ježíš, jsem Láska. Chci, aby po sobě přestali střílet otrávenými šípy. Jejich vzájemná harmonie obnoví část z toho, co bylo zničeno. Upřímnost sejme masku zlému, nač tedy všechny ty ceremonie, když Mi vpravdě nemají co nabídnout? Potřebuji čistotu, lásku, věrnost, pokoru, svatost.
Hledejte ve Mně všechno, po čem toužím Já, a dám vám to. Hledejte Mé zájmy, ne své. Oslavujte Mě, uctívejte Mě. Slova nestačí, skutky lásky a spolupráce oživí Mé Tělo. Bratři! Milujte se navzájem! Ó, milovaní, ještě tolik toho budu muset obnovit!
Pojď, dcero, spočiň ve Mně. Pokoj tobě.
|